Špinavá hra

 

Kriminální historky z arbitrážního protektorátu

Ještě jednou o válce o Novu, soubor článků z let 2003 – 2008

Předmluva Ladislav Jakl

Obálka aTeo.cz

V roce 2008 vydalo nakladatelství Altyn

Objednávky ZDE 

Příslušnou kapitolu otevřete kliknutím na její titulek v obsahu. 

Obsah

001 Radek John o arbitráži se CME
002 Musím sníst mikrofon?
003 Proč Špinavá hra?

2003

004 Polemika o vině a trestu
005 Trapas Josefa Chuchmy
006 Podivná fakta poslankyně Marvanové
007 Veselé kousky Lauderovy páté kolony
008 Mají Češi ve své zemi nějaká práva?
009 Příběh téměř zpravodajský aneb Jak přijít k 10 miliardám
010 Zaorálkova právní negramotnost
011 Co MF Dnes zatajila a co nabídla
012 Václav Žák se – jako vždy – mýlí
013 Být Svěrákem spáchám sebevraždu
014 Alespoň jeden důkaz by nebyl?
015 Vláda chce, aby ODS ovládla mediální rady. Nesmysl? Nikoli!
016 Tisková konference členů odvolané RRTV
017 Kdo říká pravdu a kdo lže
018 Lauderova hrubá chyba
019 Lauder v roli povedeného číšníka
020 Když dva dělají totéž, není to totéž
021 Principál Dostál a jeho pimprlové divadlo
022 Politický hochštapler Bohuslav Sobotka
023 Lauderův zlatý důl na Divokém východě
024 Vyšetřování neproběhlo, zapomeňte!
025 Hlásné trouby v éře arbitráží
026 Svět pohádek a skutečností Václava Žáka
027 Dostál a RRTV, rovnější mezi rovnými
028 Smutná pochvala ministru Dostálovi
029 Skandál na spadnutí aneb Žádám přímý přenos
030 Mimořádná drzost poslance Jana Mládka
031 MF Dnes o Vladimíru Železném
032 Bývalí radní: Landová svědčila křivě
033 Soud dal za pravdu radě. Kdy odstoupí Fischerová?
034 Vyšetřovací komise a zapálení říšského sněmu

2004

035 Kdy ČT diváky klamala? Letos, nebo loni?
036 Pohodlné hnidopišství Milana Šmída
037 Komu patří Nova? aneb Když dva dělají totéž
038 Mathé má pravdu, ale ...
039 Nova podle Šmída
040 Jidáš Vávra promluvil
041 Otevřený dopis předsedovi KDU-ČSL Miroslavu Kalouskovi
042 Nejvyšší státní zástupkyně Benešová to má nějaké popletené
043 Různý metr na „porno“
044 Rozpaky nad výroční zprávou RRTV
045 Hloupost, nebo korupce?
046 Prohlášení k 1. výročí odvolání RRTV
047 Špidlovi utajení poradci aneb Vrána k vráně sedá
048 Postřehy z diskusního večera aneb Špidlova vláda nad médii
049 Česká televize mezi propagandou a cenzurou
050 Špidlův rok dlouhých nožů
051 Poslanec Mládek na titulní straně
052 Donathovi psavci v akci
053 Není arbitráž jako arbitráž
054 ČR prý neochránila investici. Opravdu?
055 Právo: Předvolební sci-fi ala ČSSD
056 Diag Human a CME: Není arbitráž jako arbitráž
057 Existuje ještě jeden „zápis“ aneb Byl, či nebyl návštěvní den?
058 Přestřelka v poslanecké sněmovně
059 Jak jsem byl „odsouzen“
060 Strategie jako tragedie
061 Kohák do Senátu. Co na to Sobotka?
062 Nova jako zrcadlo
063 Alespoň něco se udělat dá
064 Prohraná arbitráž: Kdo za to může?
065 Jen krůček od dokonalosti
066 Příběhy z arbitrážního protektorátu
067 Kdyby Plesl nebyl hlupák
068 Plusy a minusy návratu CME
069 Propagandistický škvár senátora Schwarzenberga
070 Ještě jednou o propagandistickém škváru
071 Petr Vrána žere psy

2005

072 Křečkova komise mechanismus arbitrážní prohry rozmotala
073 Proč se odvolaní členové RRTV soudí se státem
074 Česká televize manipulující a cenzurující
075 Probuzení Milana Jakobce
076 Dostál káže vodu a pije víno
077 Bude Vladimír Špidla rezignovat?
078 Sobotkovo putování od demagogie k realitě
079 Gross pošťákem, stejně jako Špidla
080 Kulturní „ýbrmenšové“ z FITES
081 RRTV: Od Mackové k Mackové
082 Veřejné oznámení o Martinu Janu Stránském
083 Nový člen gangu – Pan Medvěd
084 Příliš mnoho nesrovnalostí v obvinění Železného

2006

085 Milí internetoví recidivisté! aneb Souhrnná odpověď při novém roku
086 Cena města Zlína Jiřímu Novotnému
087 Drtinová inzultovala Železného
088 Členové RRTV uspěli u Nejvyššího správního soudu

2007

089 Chybné údaje na stránkách RRTV aneb Novináře probudí až prachy
090 Jak jsem málem plakal nad životopisem Ronalda Laudera
091 Langerova prorocká slova
092 K čemu je takové zpravodajství ČTK?
093 Cyril Svoboda – digitální zahradník, nebo kozel?
094 Hvížďalovy pitomosti a Cyrilova teorie

2008

095 Definitivní rozhodnutí
096 Na Topolánka vypadl Špidlův kostlivec
097 Informační blokáda ČTK?
098 Otázky pro Českou televizí
099 Arbitráž o TV Nova: selhání státu i médií
100 Ostudná justice aneb Hlava 22 na český způsob
101 Poslanci, kteří 2. 4. 2003 hlasovali pro odvolání RRTV

Přílohy

102 Rozsudek Městského soudu v Praze
103 Rozhodnutí předsedy vlády
104 Stížnost na Českou televizi – 1
105 Stížnost na Českou televizi – 2
106 Stížnost na Český rozhlas
107 Slovníček

Špinavá hra

23. 3. 2003

Poslankyně Hana Marvanová má pravdu v jediné věci. Paragraf o zrušení neprogramových licenčních podmínek se do její novely 301/95 Sb. skutečně dostal až v průběhu projednávání ve sněmovně. Nic to však nemění na faktu, že to byla ona a její spoluautoři, kdo k tomuto problematickému ustanovení posléze napsali důvodovou zprávu a podpořili jeho přijetí na plénu. Potvrzuje to tato řeč jejího kolegy a spoluautora Martina Přibáně (ZDE).

Tvrzení Hany Marvanové, že i po přijetí této novely měla rada dostatek nástrojů k odnětí licence je nepoctivé. Ano, rada teoreticky mohla takové správní řízení zahájit, k tomu by stačilo sedm zvednutých rukou. Ale za co, když přijetím její novely zmizel onen případný důvod? Její zákon totiž zpřetrhal vazbu mezi licencovanou CET 21 a servisní ČNTS. Jak mohla rada trestat neplnění licenční podmínky, která už neexistovala? Ale ve skutečnosti je to ještě jinak. I kdyby takovou kompetenci rada měla, bylo by chybné ji využít. Copak česká firma nemá žádná práva a nesmí se zvůli a faulům zahraničního partnera bránit?

Také další tvrzení Marvanové je faktograficky chybné. Rada prý mohla vyvinout tlak na sloučení CET 21 a ČNTS do jedné společnosti. Svatá prostoto, vždyť právě tohle dělala! Už v roce 1997. A panu Lauderovi se do něčeho takového vůbec nechtělo. Naopak se mu velmi líbilo, že se jeho servisní společnost díky novele paní poslankyně vysmekla z regulačního dohledu rady    

Dále Hana Marvanová tvrdí, že podle paragrafu 14 odst. 5 starého zákona (nyní dle nového zákona o vysílání § 21 odst. 5), prý rada mohla (a může) CET 21 přikázat spolupráci s ČNTS a zabránit tak porušení mezinárodní smlouvy o ochraně investic s Nizozemskem. Nechť mi pani poslankyně promine, ale to už je opravdu hodně silná právnická demagogie. Ten paragraf zní: „Rada může změnit podmínky licence bez souhlasu provozovatele v případě, že je to nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je Česká republika vázána.“ Jak potvrdí každý skutečný legislativec, v zákoně je to proto, aby rada měla právo zapracovat provozovatelům do licenčních podmínek povinnosti vyplývající pro naši republiku z mezinárodních smluv o kmitočtech, kvótách a podobných věcech. Představa, že by regulační orgán mohl na základě tohoto paragrafu přikázat české soukromé firmě „X“, že je povinna spolupracovat se zahraniční soukromou firmou „Y“ a odvádět jí 100 procent svého zisku, a to ještě v okamžiku, kdy spor těchto firem řeší soud, je doslova fantazmagorická. Regulační orgán si přece nemůže osobovat kompetence soudu a nahrazovat jej. Když takovému právnímu romantismu podléhá chemik Dostál, lze se nad tím trpce usmívat. Když podobné šílenosti říkají právníci Cyrila Svoboda a Hana Marvanová, pak nám všem budiž nebe milostivo.

Na takovouhle právnickou prasečinu (omlouvám se, ale výstižnější výraz pro to skutečně nenacházím), si opravdu budou muset do rady nainstalovat někoho jiného. Legrační na celé věci je, že ani takovéto znásilnění zákona by nakonec vůbec nic nevyřešilo. CET 21 by se proti rozhodnutí rady odvolal k soudu a každý soudný soudce by takovou licenční podmínku zrušil.

Je zajímavé, že nápad s paragrafem 14 se objevil až dva roky po vypuknutí sporu o Novu, když už opravdu nezbylo nic jiného, co by se na radu dalo vyhrabat. Kde byli všichni ti právničtí chytrolíni do té doby? Proč radu na údajnou „kolizi“ se smlouvou s Nizozemskem neupozornilo ministerstvo zahraničí? Tam na to přece mají odborníky. Rada má jen maličké právní oddělení. To si opravdu paní poslankyně představuje, že pracovní náplní jednoho a půl právníka na radě je sledovat a ovládat všechny naše mezinárodní smlouvy? A není divné, že to „koliduje“ s česko – nizozemskou smlouvou a s daleko přísnější česko – americkou ne? Vždyť přesně takhle rozhodla obdobná londýnská arbitráž a Lauderovi podle té česko – americké nepřiznala nic. Nebo ještě jinak: Proč radu neupozornila vláda?

Proč? Protože je to nebezpečný nesmysl od samého počátku a vědí to i soudní členové vlády. Ale jak je vidět, jako klacek na radu se to hodí jak poslankyni (podle všeho zřejmě za CME), tak ministrovi (podle skutků zřejmě zahraničních zájmů). Za každou cenu vytvářejí viníky tam, kde žádná vina neexistuje. Pohled na to, že napnuli všechny své síly, aby jejich vlastní země prohrála odvolací soud ve Švédsku, je výmluvný a skličující.

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2009 20:02 )

 
Špinavá hra

28. 3. 2003

Kdyby to nebylo k pláči, bylo by to k smíchu. Názorové veletoče politických bavičů z US-DEU pokračují. Poté, co Hana Marvanová zapomněla, že je spoluautorkou novely zákona o vysílání, která Radu pro rozhlasové a televizní vysílání připravila o důležité kompetence, nyní na sebe upozornil nový místopředseda unionistů František Pelc. Vyhlásil, že je třeba radu odvolat, protože v kauze TV Nova „nepostupovala tak, jak měla. Zasahovala do obchodních vztahů, do kterých už podle zákona zasahovat neměla.“ Bývalý místopředseda Unie (Cyrila) Svobody  Vladimír Mlynář sice poslední tři roky radu plísnil z přesně opačného důvodu, totiž že „rada spor prohlásila za obchodní a dala od něj ruce pryč“, ale vždyť je to vlastně jedno. Psa je třeba bíti a na holi nesejde. Dostali jsme na frak v prezidentských volbách, a tak se pomstíme na televizní radě. Vždyť v ní zasedají Klausovi věrní, Žantovský a Štěpánek. A vůbec, tahle povedená partička radních nám, vládní koalici, už pěkně dlouho pije krev. A nejde nám na ruku. Ano, jsme sice pro nezávislost mediálních rad, ale tak nějak po našem.
 
Jako moudrý politický stratég a odpovědný státník se projevil též předseda poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. V předvečer závěrečného jednání stockholmského odvolacího soudu také vyhlásil, že je třeba Radu pro rozhlasové a televizní vysílání odvolat. Nějakého zlovolného rejpala, jenž neumí docenit politickou rozvahu a rozhled jednoho z našich nejvyšších ústavních činitelů, by sice mohlo napadnout, že tu něco hapruje, neboť buď platí, že prohranou arbitráž zavinila rada, za což je třeba ji odvolat, a pak nebyl důvod se ve Stockholmu odvolávat, nebo platí, že Česká republika byla poškozena dvěma podjatými arbitry a bylo správné se odvolat, ale pak zas není důvod odvolávat radu. Tak nějak najednou obojí platit nemůže. Ale co my, obyčejní smrtelníci víme, jaký strategický záměr Zaorálek sleduje. Vždyť vládní koalice vskutku umí překvapit. I Klause na Hrad protlačila.

Jisté je pouze jedno. Ronald Lauder i jeho právníci jsou s veselými kousky našich koaličních potentátů jistě navýsost spokojeni.

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2009 20:09 )

 
Špinavá hra

4. 4. 2003

(Tento článek byl napsán pro deník Právo. Měl vyjít v úterý 1. 4. 2003, v den kdy začínala řádná plenární schůze poslanecké sněmovny, jež se nakonec kvůli neschválení programu neuskutečnila. Nakonec vůbec nevyšel, prý po zásahu ministra kultury Pavla Dostála. Článek byl napsán týden před odvoláním Rady pro rozhlasové a televizní vysílání na středeční mimořádné schůzi sněmovny 2. 4. 2003.)

Pohádku o tom, jak zlý český podnikatel Železný okradl hodného amerického miliardáře Laudera převyprávěla české média už tisíckrát. Proč však všichni začínají až od poloviny příběhu, tedy až od 5. srpna 1999, kdy Železný odstěhoval Novu na Barrandov? Vždyť Železného odstoupení od smlouvy s ČNTS předcházel Lauderův pokus prodat licenci Novy, která mu však vůbec nepatřila. A když se Železný, coby tehdejší většinový vlastník licence k vysílání, vzbouřil, začali  Lauderovi lidé plánovitě vytvářet situace jak Železného vystavit do autu, aby o licenci přišel. Pochopitelně s motivací ji sami získat. Má český podnikatel právo bránit se zvůli a podrazům zahraničního partnera? Nebo musí přistoupit na diktát „silnějšího“?

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) v průběhu let vyžaduje po všech provozovatelích vysílání, aby dodržovali české zákony. Po celou dobu uplatňuje stejný metr na domácí i zahraniční investory. Stejné správní řízení, které mělo dát (v letech 96 – 97) do pořádku nezákonné poměry v organizačním uspořádání Novy, vedla kupříkladu také s televizí Prima (Premiéra), která ovšem má české vlastníky. Nebo snad pro zahraniční investory české zákony neplatí?  Právě oni si často stěžují na náš „divoký východ“, ale ve skutečnosti jej právě oni svým přezíravým postojem k našim zákonům vytvářejí. Lauderova CME vstoupila na český trh v rozporu s našimi zákony. Podvodným způsobem navýšila základní jmění v servisní ČNTS, její vstup do Novy (ČNTS) byl také protiprávní. Nikdy k němu nezískala souhlas RRTV, v té době potřebný. Proč na tyto skutečnosti nikdy adekvátně nereagovaly nejrůznější orgány ČR? Rada pro vysílání na to opakovaně upozorňovala. Ke stockholmské arbitráži by vůbec nemuselo dojít a Lauder by měl navíc ještě mezinárodní ostudu. Vždyť není vůbec těžké prokázat nejenom to, že porušoval naše zákony, ale kupříkladu i to, že opakovaně lhal svým vlastním akcionářům.

Rozum zůstává stát, kolik českých novinářů (Žák, Plesl, Ciglerová, Potůček, Šídlo, celý Respekt a Literární noviny a dokonce veřejnoprávní Česká televize i mnozí další) ani na okamžik nepochybuje o pravdivosti nejrůznějších tvrzení pánů Klinkhammera a Vávry, jako by to bylo slovo boží. A automaticky zpochybňuje, případně rovnou denunciuje, každého, kdo se odváží postavit za zájmy a na obranu České republiky. To opravdu nejsou s to dohlédnout, že v tomto sporu vůbec nejde o nějakou „spravedlnost“, nýbrž o tak obrovskou sumu peněz, že se vymyká představám normálního občana. Ano, Lauderovým lidem jde o nepředstavitelné peníze a vypsané prémie, těm druhým pouze o vlastní čest. Dělají to naši novináři pouze z nedozírné naivity, nebo na objednávku? Vždyť přece není žádným tajemstvím, že na „mediální“ zastupování si pan Lauder najal (dle seznamů ministerstva vnitra) bývalého několikanásobného agenta StB Michala Donatha. A dlužno dodat, že pan Donath svoji práci dělá opravdu dobře. Postup CME vykazuje všechny znaky dobře vedené zpravodajské hry včetně manipulace veřejného mínění. Titulky z našich novin a hloupé výroky našich politiků používají Lauderovi právníci hned druhý den ve svůj prospěch u soudu: „Podívejte se, vážení soudci, vždyť i čeští politici a média nám dávají za pravdu.“

K čemu je nám politická reprezentace, která špiní orgány a občany vlastního státu? K čemu jsou nám ústavní činitelé, kteří předem sebemrskačsky vytvářejí viníky tam, kde žádná vina neexistuje, a vědomě tak oslabují pozici České republiky u odvolacího soudu? Proč se do toho zapojují i někteří ministři, ač to byla právě vláda, kdo se ke švédskému obecnému soudu odvolal a obvinil dva stockholmské arbitry z podjatosti? Dělají to pouze z hlouposti, nebo volí na domácí scéně taktiku politického boje ve stylu „čím hůř, tím líp“? K čemu jsou nám politici, kteří slepě věří prokazatelným nesmyslům z výroku stockholmské arbitráže? Za klíčový důkaz je v něm vydáván „zápis“ z tajného jednání rady s Vladimírem Železným. Ve skutečnosti to údajné tajné jednání vůbec nebylo tajné, nýbrž šlo o standardní schůzku v režimu tzv. návštěvního dne, ze kterého se žádný zápis nikdy ani nepořizuje. To, co arbitři vydávají za zápis rady, je podvržený dokument, který ve spisu vůbec nemá co dělat. A klíčová věta v něm je lež jako věž. Jak je možné, že zástupci české strany ve Stockholmu vůbec připustili podobné „důkazy“?

Skutečně se všichni politici a orgány ČR ve sporu s panem Lauderem bili a bijí za vlastní zem dle svého nejlepšího vědomí a svědomí? Nebo podezřele vysoké procento z nich projevuje nadstandarní horlivost pouze tehdy, mají-li utřít českého spoluobčana, a zároveň zavírá oči před evidentními fauly bohatého a mocného zahraničního podnikatele. Proč?

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2009 20:11 )

 
Špinavá hra

9. 4. 2003

(Tento článek odmítla minulý týden MF Dnes s odůvodněním, že se nehodí na názorovou stránku, protože komentuje informace, které předtím MF Dnes nezaznamenala /!!!/ na zpravodajských stránkách. Odpovědný redaktor mi doporučil, abych si o tom napřed popovídal se zpravodajci. Měl na mysli umanutého „protinováckého“ Jindřicha Šídla, který již řadu měsíců pracuje na tom, aby se ke čtenářům MF Dnes dostaly jenom ty „správné“ informace. Vypadá to sice jako špatný vtip, ale bylo to opravdu míněno vážně.) 

Stará poučka protřelých profesionálů zpravodajských služeb zní: Chcete-li ovlivnit běh událostí směrem, který potřebujete, nevymýšlejte velké lži. Vymyslete lež malou a tu pak nenápadně vložte do jinak pravdivých materiálů. I postup Ronalda Laudera a CME v kauze arbitráží vykazuje všechny znaky dobře vedené zpravodajské hry včetně manipulace veřejného mínění. A proč by také ne, když cílem je několik miliard korun. Vše je dovoleno.

V tzv. londýnské arbitráži Lauder ještě soustředil všechny své síly, aby arbitry přesvědčil, že jej Rada pro rozhlasové a televizní vysílání poškodila během správního řízení s jeho servisní ČNTS v letech 96 – 97. Nepodařilo se. Arbitráž naopak konstatovala, že zajistit dodržování mediálního zákona bylo povinností rady. O několik měsíců později ve Stockholmu proto Lauder už svoji taktiku pozměnil. Klíčový okamžik údajného „zničení“ své investice přesunul na březen 99. A tady začíná ona zpravodajská hra.

Jedním z důkazů stockholmské arbitráže je „zápis“ z jednání (v podání některých novinářů dokonce tajného jednání) rady s Vladimírem Železným dne 2.3.1999. Na této schůzce prý bylo dohodnuto, že rada Železného podpoří při jeho zničení investice CME. A skutečnost? Schůzka se Železným se toho dne opravdu uskutečnila, jenže nebyla ani tajná, ani inspekční, jak pro změnu uvádějí arbitři. Šlo o standardní informativní schůzku v režimu tzv. návštěvního dne. Takových schůzek rada absolvuje desítky, stovky. A co je důležité, žádný zápis se z nich nikdy nepořizuje. Do spisu CET 21 však posléze někdo vložil dokument, který se vydává za zápis rady z jednání se Železným. Řada věcí v něm souhlasí, ale obsahuje také klíčovou větu, že Železný požádal radu o podporu při poškozování zájmů ČNTS (CME). A to je ta „malá“ zpravodajská lež. Na jejím konci je škoda za 10 miliard.

A nyní přičítejme další fakta. Arbitrážní nález se zmiňuje také o tom, že CME mělo na radě svého informátora, agenta nazývaného Gazela. Jeho identita arbitry kupodivu vůbec nezajímala!!!  (Únik informací z rady byl v roce 1999 předmětem šetření policie, která však nic konkrétního nevypátrala.) Dále: Materiály pro ministerstvo financí, které republiku v arbitráži zastupovalo, kompletovala nikoli rada (ta se spisem nepřijde vůbec do styku), nýbrž úředník. Táž osoba vypovídala před arbitrážním tribunálem. A perlička nakonec: Úředník krátce poté odjel na dlouhodobou stáž do USA. Asi nejsem jediný, koho napadne myšlenka, zda Gazela, tedy onen od CME placený informátor, autor „zápisu“, ten, kdo jej vložil do spisu, a nakonec i ten, kdo poté svědčil o jeho pravosti, není stále jedna a tatáž osoba. Záhadou přesto zůstává, proč právní zástupci ČR takovýhle „důkaz“ vůbec připustili a arbitři jej akceptovali jako hodnověrný materiál.

O co šlo na jednání 2.3.1999? Železný informoval o vážných finančních problémech CME v okolních zemích a zároveň radu požádal, zda by mohla zrekapitulovat (Toto slovo si zapamatujme!) výsledky správního řízení z let 96 – 97. O totéž druhý den dle dohody požádal také oficiálním dopisem CET 21. Šlo o rekapitulaci několika zásad, jak mají být upraveny vztahy mezi licencovanou společností a její serviskou. Teze vycházely z odborných expertíz Ústavu státu a práva, přičemž všechny měly svůj základ přímo v zákoně. Stejné věci rada požadovala i po ostatních provozovatelích, domácích i zahraničních (Prima, Alfa). A tady opět přichází ke slovu onen „malý“ zpravodajský podvrh. CME s obrovským humbukem vypustila informaci, že podobné teze, nalezli i v počítači Železného. Bomba? Ale vůbec ne. Vždyť jsme se o ty teze, o každou větu, se Železným během správního řízení (96 – 97) handrkovali více než rok. Kdyby Lauderovi „detektivové“ pátrali i jinde, našli by obdobné věty také v počítačích Ústavu státu a práva, který pro radu vypracoval několik právních expertíz, ba dokonce přímo v zákoně.

Chápu, že to pro nezasvěcené zní naprosto neuvěřitelně a že budu podezříván, že si vymýšlím, že mlžím, že se vymlouvám. Ale je to opravdu tak: Podle stockholmských arbitrů, pánů Kühna a Schwebela, jsme Lauderovu investici zničili tím, že jsme si dovolili žádat jeho CME, aby dodržovala naše zákony. Přičemž hlavní předmět doličný je podvržený nepodepsaný cár papíru z počítače vydávaný za zápis a „korunní svědek“ je anonymní placený informátor jménem Gazela. Lauderův mediální zástupce Michal Donath, dle oficiálních stránek ministerstva vnitra několikanásobný agent StB, odvádí vskutku dobrou práci.

Aktuální poznámka č. 1: Onen trojjediný úředník se nyní objevuje mezi adepty na členství v nové RRTV. Bravo!

Aktuální poznámka č. 2: Pan Donath se nedávno v jednom pořadu ČT pochlubil, že pracuje za 250 dolarů na hodinu a že těch hodin odpracovaných pro CME bylo už více než sedm tisíc. Budiž mu ty peníze přány. Zaslouží si je. Ve srovnání s 10 miliardami je to stále jenom pakatel.

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2009 20:15 )

 
Špinavá hra

21. 4. 2003

Politici  vládní koalice ve snaze dodatečně ospravedlnit svůj nezákonný postup při odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) se uchylují k dalším a dalším křivým obviněním vůči tomuto orgánu. Žádnou ze svých spekulací však zatím nedoložili byť jedním jediným důkazem. Exemplárním příkladem takového nekorektního jednání je předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Zaorálek v rozhovoru pro českou redakci BBC řekl: „Podstatné je, že velká rada měla za úkol bdít nad tím, aby byla chráněna pluralita vysílání, nedocházelo k propojování vlastníků… Velká rada nebyla schopna ani říci, kdo je vlastníkem CET 21, kdo je vlastníkem té vysílací licence…“

Jenže předseda sněmovny neříká pravdu. Žádné šetření – ani Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ani Úřadu pro hospodářskou soutěž – nikdy neprokázalo, že by v České republice docházelo k nezákonnému propojování vlastníků televizí nebo že by byla ohrožena pluralita vysílání. Ani nikdo jiný také nikdy nepředložil jediný relevantní důkaz, že by k něčemu podobnému docházelo. Stejně lživé je Zaorálkovo tvrzení, že rada nebyla schopna říci, kdo je vlastníkem CET 21.

Vlastnická struktura CET 21 vždy byla a je RRTV známa. Aktuální stav je následující: Vilja, a. s. (52,075 %), Peter Kršák (16,67 %), CEDC Management Services, GmbH (3,125 %), Česká spořitelna, a. s. (1,25 %), CET 21, s. r. o. (26,68 % - tím, že ze strany Petera Kršáka a České spořitelny nedošlo k úhradě za převod přerozděleného obchodního podílu).

Jestli v této oblasti někdy existoval nějaký problém, pak je to pomalá práce rejstříkového soudu. Jestliže rejstříkový soud dodnes nezapsal změny staré tři roky, jak vlastnické, tak na postech jednatelů, samozřejmě to radě pro vysílání komplikuje práci. Vinit z tohoto stavu radu je však naprosto absurdní.

Zaorálek si bere do úst také kandidaturu Aleny Mackové do RRTV. Amatér se sklony ke svéráznému ohýbání zákonů zpochybňuje vynikající právničku a renomovanou vysokoškolskou učitelku, jež je dvojnásobnou doktorkou a docentkou na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, přičemž jeho jediným argumentem je, že už v radě působila. Nelze to hodnotit jinak, než jako naprostou ztrátu soudnosti.

Rozjetý Zaorálek se pustil i do Miloslava Kučery. Nová rada by ho prý měla odvolat z funkce vedoucího Úřadu RRTV. Žádný ze zákona vyplývající důvod však neuvádí. Předseda sněmovny se tak opět protizákonně vměšuje do kompetencí nezávislého regulačního orgánu, tentokrát dokonce v době, kdy ještě ani není zvolen. A navíc požaduje Kučerovu hlavu za věci (arbitráže), které nepatří do sféry rozhodování vedoucího úřadu a odehrály se v době, kdy Kučera na úřadu rady vůbec nepůsobil.

Je to smutný pohled, když se vysoký ústavní činitel svými vlastními nekompetentními výroky usvědčuje z právní negramotnosti, nekorektnosti a osobní a politické zaujatosti.

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2009 20:19 )

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 2 z 22
Unisono...
výběr z foto...
05-1996-se-Slavkem-Simkem-na-jeho-chalupe.jpg phoca_thumb_l_02-1995-Istanbul-sultanuv-palac.jpg phoca_thumb_m_21-2005-Washington-pamatnik-vietnamske-valky.jpg phoca_thumb_s_57-2009-Berlin-Berlinska-zed.JPG 18-2008-s-pritelem-Vladou-Benakem-v-Potstejne.jpg phoca_thumb_l_14-1985-Odyssea.jpg phoca_thumb_m_02-1995-Istanbul-sultanuv-palac.jpg phoca_thumb_m_23-2006-Dansko-vikingske-muzeum.JPG 18-2005-Washington-Bily-dum.JPG 21-2005-Washington-pamatnik-vietnamske-valky.jpg phoca_thumb_m_12-2005-New-York-socha-Svobody.JPG phoca_thumb_s_18-2005-Nizozemi-Amsterdam.jpg phoca_thumb_m_21-2001-Petra-New-York.jpg phoca_thumb_s_21-2008-sedesatiny-Pavla-Dvoraka-predsedy-Rady-CTU.jpg phoca_thumb_s_31-2006-Orlicke-hory-Ceska-Rybna.JPG phoca_thumb_m_32-2006-Francie-Val-Thorens.JPG phoca_thumb_s_06-2001-Recko-Olympie.JPG 31-2006-Orlicke-hory-Ceska-Rybna.JPG phoca_thumb_l_09-1977-Fragment.jpg phoca_thumb_l_38-2008-Vanoce.jpg