Špinavá hra

 

Kriminální historky z arbitrážního protektorátu

Ještě jednou o válce o Novu, soubor článků z let 2003 – 2008

Předmluva Ladislav Jakl

Obálka aTeo.cz

V roce 2008 vydalo nakladatelství Altyn

Objednávky ZDE 

Příslušnou kapitolu otevřete kliknutím na její titulek v obsahu. 

Obsah

001 Radek John o arbitráži se CME
002 Musím sníst mikrofon?
003 Proč Špinavá hra?

2003

004 Polemika o vině a trestu
005 Trapas Josefa Chuchmy
006 Podivná fakta poslankyně Marvanové
007 Veselé kousky Lauderovy páté kolony
008 Mají Češi ve své zemi nějaká práva?
009 Příběh téměř zpravodajský aneb Jak přijít k 10 miliardám
010 Zaorálkova právní negramotnost
011 Co MF Dnes zatajila a co nabídla
012 Václav Žák se – jako vždy – mýlí
013 Být Svěrákem spáchám sebevraždu
014 Alespoň jeden důkaz by nebyl?
015 Vláda chce, aby ODS ovládla mediální rady. Nesmysl? Nikoli!
016 Tisková konference členů odvolané RRTV
017 Kdo říká pravdu a kdo lže
018 Lauderova hrubá chyba
019 Lauder v roli povedeného číšníka
020 Když dva dělají totéž, není to totéž
021 Principál Dostál a jeho pimprlové divadlo
022 Politický hochštapler Bohuslav Sobotka
023 Lauderův zlatý důl na Divokém východě
024 Vyšetřování neproběhlo, zapomeňte!
025 Hlásné trouby v éře arbitráží
026 Svět pohádek a skutečností Václava Žáka
027 Dostál a RRTV, rovnější mezi rovnými
028 Smutná pochvala ministru Dostálovi
029 Skandál na spadnutí aneb Žádám přímý přenos
030 Mimořádná drzost poslance Jana Mládka
031 MF Dnes o Vladimíru Železném
032 Bývalí radní: Landová svědčila křivě
033 Soud dal za pravdu radě. Kdy odstoupí Fischerová?
034 Vyšetřovací komise a zapálení říšského sněmu

2004

035 Kdy ČT diváky klamala? Letos, nebo loni?
036 Pohodlné hnidopišství Milana Šmída
037 Komu patří Nova? aneb Když dva dělají totéž
038 Mathé má pravdu, ale ...
039 Nova podle Šmída
040 Jidáš Vávra promluvil
041 Otevřený dopis předsedovi KDU-ČSL Miroslavu Kalouskovi
042 Nejvyšší státní zástupkyně Benešová to má nějaké popletené
043 Různý metr na „porno“
044 Rozpaky nad výroční zprávou RRTV
045 Hloupost, nebo korupce?
046 Prohlášení k 1. výročí odvolání RRTV
047 Špidlovi utajení poradci aneb Vrána k vráně sedá
048 Postřehy z diskusního večera aneb Špidlova vláda nad médii
049 Česká televize mezi propagandou a cenzurou
050 Špidlův rok dlouhých nožů
051 Poslanec Mládek na titulní straně
052 Donathovi psavci v akci
053 Není arbitráž jako arbitráž
054 ČR prý neochránila investici. Opravdu?
055 Právo: Předvolební sci-fi ala ČSSD
056 Diag Human a CME: Není arbitráž jako arbitráž
057 Existuje ještě jeden „zápis“ aneb Byl, či nebyl návštěvní den?
058 Přestřelka v poslanecké sněmovně
059 Jak jsem byl „odsouzen“
060 Strategie jako tragedie
061 Kohák do Senátu. Co na to Sobotka?
062 Nova jako zrcadlo
063 Alespoň něco se udělat dá
064 Prohraná arbitráž: Kdo za to může?
065 Jen krůček od dokonalosti
066 Příběhy z arbitrážního protektorátu
067 Kdyby Plesl nebyl hlupák
068 Plusy a minusy návratu CME
069 Propagandistický škvár senátora Schwarzenberga
070 Ještě jednou o propagandistickém škváru
071 Petr Vrána žere psy

2005

072 Křečkova komise mechanismus arbitrážní prohry rozmotala
073 Proč se odvolaní členové RRTV soudí se státem
074 Česká televize manipulující a cenzurující
075 Probuzení Milana Jakobce
076 Dostál káže vodu a pije víno
077 Bude Vladimír Špidla rezignovat?
078 Sobotkovo putování od demagogie k realitě
079 Gross pošťákem, stejně jako Špidla
080 Kulturní „ýbrmenšové“ z FITES
081 RRTV: Od Mackové k Mackové
082 Veřejné oznámení o Martinu Janu Stránském
083 Nový člen gangu – Pan Medvěd
084 Příliš mnoho nesrovnalostí v obvinění Železného

2006

085 Milí internetoví recidivisté! aneb Souhrnná odpověď při novém roku
086 Cena města Zlína Jiřímu Novotnému
087 Drtinová inzultovala Železného
088 Členové RRTV uspěli u Nejvyššího správního soudu

2007

089 Chybné údaje na stránkách RRTV aneb Novináře probudí až prachy
090 Jak jsem málem plakal nad životopisem Ronalda Laudera
091 Langerova prorocká slova
092 K čemu je takové zpravodajství ČTK?
093 Cyril Svoboda – digitální zahradník, nebo kozel?
094 Hvížďalovy pitomosti a Cyrilova teorie

2008

095 Definitivní rozhodnutí
096 Na Topolánka vypadl Špidlův kostlivec
097 Informační blokáda ČTK?
098 Otázky pro Českou televizí
099 Arbitráž o TV Nova: selhání státu i médií
100 Ostudná justice aneb Hlava 22 na český způsob
101 Poslanci, kteří 2. 4. 2003 hlasovali pro odvolání RRTV

Přílohy

102 Rozsudek Městského soudu v Praze
103 Rozhodnutí předsedy vlády
104 Stížnost na Českou televizi – 1
105 Stížnost na Českou televizi – 2
106 Stížnost na Český rozhlas
107 Slovníček

Špinavá hra

4. 4. 2004

Dne 4. dubna 2003 odvolal předseda vlády Vladimír Špidla na návrh poslanecké sněmovny Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Podle řady právních stanovisek však sněmovna a premiér postupovali v rozporu s jednacím řádem, několika zákony i Ústavou. Na mimořádné schůzi sněmovny konané 2. dubna 2003 padla z úst koaličních poslanců na adresu rady řada velmi vážných obvinění:

- RRTV je prý viníkem prohrané arbitráže se CME (P. Dostál, H. Marvanová, T. Fischerová, C. Svoboda)
- rada prý vyjádřila souhlas s ukončením spolupráce mezi držitelem licence CET 21 a zahraničním investorem CME (P. Dostál)
- RRTV prý tunelovala státní rozpočet (P. Šulák)
- členové Rady prý kupčili s rozhlasovými licencemi (L. Zaorálek, P. Dostál, H. Marvanová)
- rada prý udělovala rozhlasové licence pouze jedné podnikatelské skupině (H. Marvanová)
- rada se prý neorientovala ve vlastnictví celoplošných televizí (P. Dostál)
- RRTV prý udělovala České televizi neoprávněné pokuty, dokonce prý za politickou satiru (P. Dostál, T. Fischerová, H. Marvanová)
- RRTV prý neoprávněně povolila provozovateli TV Nova měsíční splátkový kalendář na 200 milionový správní poplatek za prodloužení licence (B. Sobotka)
- rada prý nepracovala nezávisle, neboť byla pod politickým vlivem (B. Sobotka)

Politici obvinění nedoložili

Od odvolání RRTV uplynul rok a nikdo z poslanců nedoložil žádné obvinění byť jedním jediným důkazem. Naopak další vývoj ve všech případech potvrzuje, že rada jednala v souladu se zákonem. Odvolaným členům RRTV nepřísluší dělat předčasné závěry k vyšetřování prohrané stockholmské arbitráže, ale průběžné dílčí výstupy ze sněmovní vyšetřovací komise naznačují, že:

- ministerstvo financí arbitráž hrubě podcenilo
- ministerstvo financí nevybralo optimálního právního zástupce ČR
- klíčový důkaz proti České republice je podvržený dokument
- tento důkaz paradoxně předložili sami právní zástupci ČR (rada v této souvislosti podala trestní oznámení.)

- vysoký státní úředník se zřejmě dopustil křivé výpovědi, pravděpodobně za úplatu
- podle expertízy Právnické fakulty Plzeňské univerzity se společnost CME při svém podnikání na území ČR dopouštěla kriminálních činů
- orgány činné v trestním řízení to věděly, neboť expertíza vznikla na objednávku Úřadu vyšetřování, ale přesto nekonaly
- poslanci vládní koalice (P. Dostál, T. Fischerová) v předvečer závěrečných řečí před stockholmským odvolacím soudem pronášeli v poslanecké sněmovně lživá nařčení z „píárové“ dílny mediálního zástupce CME poškozující Českou republiku
- arbitráž nerespektovala pravidla UNCITRAL, když nezohlednila právní řád České republiky

RRTV byla mimo jiné odvolána proto, že prý neochránila zahraniční investici. Nikdo z koaličních politiků však za uplynulý rok blíže nespecifikovat, čím se toho rada měla dopustit. Nález londýnské arbitráže mezi Ronaldem Lauderem a Českou republikou, která pracovala se stejnými ději, stejnými svědky a stejnými důkazy, navíc v odstavci 313 uvádí pravý opak: „Arbitrážní soud zastává názor, že žádná z činností nebo nečinností mediální rady nezpůsobila přímou ani nepřímou škodu investicím pana Laudera.“ O meritu sporu o Novu, kterým bylo odstoupení CET 21 od smlouvy s ČNTS, rada nikdy nerozhodovala. Řešení bylo zcela v kompetenci soudů. O kompetenci zasahovat do vztahů mezi licencovanou společností a její servisní organizací radu připravila sama poslanecká sněmovna zákonem 301/95 Sb. Od 14. prosince 2001 do 14. listopadu 2002, tedy téměř celý rok, navíc dokonce platil pravomocný rozsudek Vrchního soudu, že k odstoupení CET 21 od smlouvy s ČNTS došlo podle práva.

Osočení členové RRTV očekávají, že poslanci svá obvinění buď doloží, nebo se omluví. Podobně jako to již učinil Miroslav Kalousek. Postup předsedy KDU-ČSL pokládáme za korektní a jeho omluvu přijímáme.

Právní kroky odvolaných členů RRTV

Exčlenové RRTV považují svoje odvolání za protiprávní akt, motivovaný politickými a ekonomickými zájmy. Šest členů odvolané rady proto postup předsedy vlády a poslanecké sněmovny napadlo soudní cestou. Společně podali ústavní stížnost a žaloby k obecnému a ke správnímu soudu. Předseda odvolané rady Ing. Martin Muchka podal žalobu individuálně. Jediným výsledkem za uplynulý rok však je pouze to, že Ústavní soud se kauzou odmítl zabývat s odůvodněním, že stěžovatelé nevyčerpali možnosti soudní ochrany svých práv u obecných, respektive správních soudů. Ústavní soud rovněž odmítl návrh odvolaných členů, aby se kauzou zabýval přednostně, neboť na rychlém řešení existuje vyšší společenský zájem. I při respektu k názoru Ústavního soudu nicméně faktem zůstává, že pokud by se ukázalo, že odvolání „staré“ rady bylo protiprávní, pak je právně sporná rovněž sama existence rady „nové“, přičemž všechna její dosavadní rozhodnutí mohou být zpochybněna. Za připomenutí také stojí, že senát Ústavního soudu o odmítnutí zabývat se ústavní stížností členů RRTV rozhodl až poté, co už ve věci vykonal několik procesních úkonů. Odvolaní členové RRTV přesto věří, že české soudy budou tuto kauzu posuzovat zcela nestranně a nezávisle a že se pravomocného rozhodnutí dočkají v dohledné době.   

Další postup odvolaných členů RRTV

Bývalí členové RRTV pozorně sledují vývoj na české mediální scéně. Většina z nich se nadále pohybuje v oboru, ať už v akademické sféře či jako mediální konzultanti a experti. S jistou shovívavostí v uplynulém roce rovněž sledovali činnost „nové“ RRTV. Po prvotních silných slovech a snahy odlišit se totiž nemohlo následovat nic jiného, než že noví členové rady tím, jak postupně pronikali do obtížné problematiky, a poněvadž pracují v mantinelech stejných zákonů, plynule navázali na dosavadní praxi rady a charakter jejich rozhodnutí se v zásadě nijak neliší od kroků odvolaných předchůdců. Rozpaky proto vzbuzuje pouze fakt, že naprosto stejné skutky a postupy „staré“ rady byly ještě před pár měsíci pro politiky vládní koalice záminkou k jejímu odvolání a pro novináře důvodem k její permanentní kritice, zatímco nyní politici i novináři mlčí.

Toto prohlášení, kromě toho, že připomíná první výročí problematického a soudy dosud nevyřešeného odvolání RRTV, sleduje ještě jeden cíl. Protiprávně odvolaní členové RRTV touto cestou chtějí dát najevo, že pokud se domohou svých práv, obratem učiní takové kroky a rozhodnutí, které zajistí (případně neohrozí) právní jistoty několika stovek mediálních podnikatelských subjektů.

RNDr. Josef Musil, CSc., 1. místopředseda odvolané RRTV
Mgr. Petr Štěpánek, místopředseda odvolané RRTV
Ing. Zdeněk Duspiva, člen odvolané RRTV
JUDr. Pavel Foltán, člen odvolané RRTV
PhDr. ThLic. Radek Mezuláník, člen odvolané RRTV
Jiří Novotný, člen odvolané RRTV
Mgr. Petr Žantovský, člen odvolané RRTV

V Praze dne 4. dubna 2004

Aktualizováno ( Úterý, 30 Červen 2009 10:33 )

 
Špinavá hra

8. 4. 2004

Předesílám, že jsem vždycky považoval a i nadále považuji za normální, že členové mediálních rad občas hovoří s politiky nebo s lidmi z mediální branže i mimo rámec oficiálních vztahů. Po celých devět let, co jsem v RRTV zasedal, jsem se také tímto názorem řídil. Kdykoli to bylo třeba, bez jakýchkoli zábran jsem se sešel, s kým bylo třeba nebo s kýmkoli, kdo mne o schůzku požádal. Pokládám to totiž za jediný způsob, jak lze být „in“ v tak složité problematice, jako je ta mediální. Problematice složité vztahově, osobnostně, politicky, legislativně, společensky i jinak.

Předesílám to proto, abych zdůraznil, že jsem to nebyl ani já ani lidé obdobných názorů, kdo se v minulosti pohoršoval nad styky radních s politiky. Pohoršovali se jiní. Kupříkladu redaktorům České televize v době jejich stávky posloužil pouhý nezákonně získaný a zveřejněný výpis telefonických hovorů nejen k dehonestaci některých politiků a radních, ale také k rozpoutání všeobecné hysterie, že televize je v politickém ohrožení. Pozadu tehdy nezůstali ani další novináři a politici.

Mezitím uběhly tři roky. Vyměnila se mocenská garnitura, k jejímu obrazu se rovněž změnilo obsazení mediálních rad. Radní a politici si dnes nejen telefonují, ale doslova koordinují svoje kroky a pracovní postupy. Předseda poslanecké sněmovny Zaorálek a ministr kultury Dostál obědvá se členy mediálních rad navrženými sociální demokracií. V mediální skupině ČSSD spolupracují poslanci a radní, dokonce pod taktovkou píárové agentury. A nyní vyplouvá na povrch, že mezi utajovanými poradci premiéra Špidly figuruje také člen Rady ČT filosof Erazim Kohák. Tentýž Kohák, který nedávno nestoudným a trapným způsobem v přímém přenosu ČT lobboval za větší provětrání peněženek koncesionářů.

To, že si premiér Špidla do své tajné poradní skupiny zve ekologistické rudozelené extremisty typu Jakuba Patočky a vydává je za reprezentanty „autenticky demokratické orientace v české politice“, je koneckonců jeho věc. Vrána k vráně sedá a nejvíce to vypovídá o českém premiérovi. Ale že Špidlovi – mimo jiné i ve věcech, na které má nezávisle dohlížet – radí člen Rady České televize Kohák, je na pováženou. To už se totiž nevejde ani do mého poměrně svobodomyslného názoru na styk politiků s členy nezávislých mediálních rad.

O to horší je, že nikomu z novinářů to ani v nejmenším nevadí. Přitom ještě před pár měsíci se v boji za „svobodu slova“ a „nezávislost médií“ mohli přetrhnout. Jenže to šlo o jiné osoby, jiné politiky, jiné radní. Nezměrné pokrytectví našeho novinářského stavu, který na  zastánce rozličných politických názorů používá různé metry, je jedním slovem prostě skandální. Je to trapas, ostuda, hanba. Lze brát české novináře píšící o politice a médiích po tom všem ještě vážně? A lze za těchto okolností vůbec brát vážně podstatnou část redakcí zpravodajství a publicistiky České televize, tedy veřejnoprávní instituce, kterou si všichni – ať už máme politické názory takové nebo onaké – platíme dokonce právě proto, aby používala pouze jeden metr?

Nevím, jestli to dochází alespoň té slušnější části novinářů z Kavčích hor. Ale zvonku to vážně vyzerá, že ruka ruku myje. Přesněji – českotelevizní ruka špidlovskou ruku myje. Ve stylu: Soudruzi, totiž přátelé, my vám, vy nám!

Aktualizováno ( Úterý, 30 Červen 2009 10:35 )

 
Špinavá hra

16. 4. 2004

Z diskusního večera spolupořádaného Českými médii, Vysokou školou J. A. Komenského a Českým rozhlasem 6 v prostorách ministerstva kultury na téma „Vláda nad médii“ vyplývá několik skutečností. Lze konstatovat, že existuje neoddiskutovatelný fakt, že vládní koalice při všech příležitostech využila své převahy jednoho hlasu, aby prosadila svoji představu o fungování mediálních rad. Stalo se tak při odvolání staré Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), při volbě rady nové, i při obsazování uvolněných míst v Radě České televize a Radě Českého rozhlasu. V RRTV obsadili lidé navržení stranami vládní koalice 9 míst ze 13. Přesně tolik, kolik je třeba kupříkladu k udělování či odnímání vysílacích licencí. Koalice, která má ve sněmovně 50,5 procenta, si tak v RRTV přisoudila 70ti procentní převahu. V Radě ČT došlo během existence Špidlovy vlády k dovolbě šesti radních. Ve všech případech nakonec uspěli lidé, kteří mají blízko k vládní koalici.

V některých případech Špidlova vláda postupovala zvláště brutálním a nevybíravým způsobem. Na semináři jsem řekl, že ve výsledku vlastně neexistuje rozdíl mezi postupem Mečiara na Slovensku během tamní „noci dlouhých nožů“ a Špidly v Česku. Jediný rozdíl je v tom, že Mečiar postupoval jako „profesionál“ a změny ve všech mediálních radách provedl jedním jediným radikálním řezem, kdežto Špidla postupuje jako amatérský břídil, který k realizaci svých představ potřebuje mnoho „ukoprcaných“ pokusů.

Ze zmíněného faktu však nelze jednoznačně vyvodit, že v radách nyní sedí pouze lidé, kteří se nechají přímo řídit vládními politiky. Tak jednoduché to není a navíc by takové tvrzení bylo vůči některým osobnostem nespravedlivé. Problém je jinde. Už samotná existence rad v takovémto složení vytváří tlak a latentní hrozbu. Do nástupu Špidlovy vlády navíc platila v poslanecké sněmovně nepsaná gentlemanská dohoda, že složení mediálních rad, co do politického zakotvení jednotlivých radních, víceméně kopírovalo poměrné zastoupení samotné sněmovny, vzešlé z výsledku voleb. Ideální to asi není, spravedlivé nejspíš ano. Špidla dohodu zbořil a chová se ve stylu – vítěz bere všechno. Jak na semináři řekl poslanec ODS Petr Pleva, takové počínání je velmi krátkozraké, protože v demokracii nikdo nemá vládu napořád a takováto mocenská zpupnost se jednoho dne otočí proti jejím strůjcům. Naštěstí však také platí, jak upozornil poradce Petry Buzkové a člen ČSSD Martin Profant, že sociální demokraté se svojí mocí nakládají častokrát tak amatérsky, že si tím spíše škodí. To je možná také pravda, nic to však nemění na faktu, že politici ČSSD svých mocenských pozic k tlaku na elektronická média skutečně využívají. V Nově by o tom mohli vypravovat.

Pochopení pro počínání vládní koalice projevil jeden z jejích ideových osnovatelů Jiří Pehe. Podle něho jsou skutky Špidlovy vlády pochybně interpretovány, což pokládá za neférové. Každý radní podle něho má právo na své politické názory. S poslední větou nelze než souhlasit. Jen je škoda, že pan Pehe stejné právo v minulosti nepřiznával také členům rad s jinou politickou orientací. Jeho vystoupení nelze hodnotit jinak než jako ryzí pokrytectví. Zaráží, že takovouto politicky motivovanou účelovou slepotou trpí člověk, který si za své jméno píše, že je politolog. Takto obvykle hovoří politici. A vůbec nejpřesnější označení pro slovní eskamotérství Jiřího Pehe je politikář.

Aktualizováno ( Úterý, 30 Červen 2009 10:37 )

 
Špinavá hra

22. 4. 2004

Ladislav Jakl, ředitel sekretariátu prezidenta republiky, během své přednášky na Vysoké škole ekonomické „cosi“ řekl o novinářích z Českého rozhlasu. V trochu posunuté rovině se to pak objevilo také v přepisu, který zveřejnil server Česká média. Ozval se ředitel ČRo 1 – Radiožurnálu Alexandr Pícha. Vyzval Jakla, aby věc opravil a aby se omluvil. Jakl zareagoval  rychle a korektně a obratem na Českých médiích zveřejnil vysvětlení a omluvu. Pícha Jaklův přístup ocenil a sdělil, že tím celou věc považuje za vyřízenou. Dalo by se říct – banální věc. Kdyby ovšem nebylo České televize. Ta, dávno poté, co vše již odeznělo, celou věc znovu rozfoukala ve své hlavní zpravodajské relaci (21. dubna 2004). Nedorozumění, které původně „zasáhlo“ pouze účastníky přednášky na VŠE a čtenáře serveru, tedy řádově pár stovek, možná pár tisíc lidí, Česká televize naservírovala miliónům. Proč? Protože jde o Jakla, potažmo o Klause. 

Jiný případ. Sedm loni odvolaných členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, nominovaných do rady poslaneckými kluby ODS, ČSSD a KDU-ČSL, vydalo při příležitosti prvního výročí svého loňského problematického odvolání prohlášení. Předseda téže rady, toho času šéf mediálních odborů, Martin Muchka při té samé příležitosti poslal otevřený dopis předsedovi vlády. Kdyby jen polovina z toho, co se v prohlášení a otevřeném dopise píše, byla pravda, je to skandál dalekosáhlých rozměrů. Žádná banalita. Česká televize o tom divákům neprozradila ani slovo. Značně to kontrastuje s loňskou nezměrnou aktivitou redaktorů veřejnoprávní televize při likvidaci této rady. Tehdy ČT pokrývala vše, odvolávání dokonce odvysílala v přímém přenosu. Po roce se už ví, že leccos je jinak, ale divák se to nesmí dozvědět. Pro úplnost dodejme, že stejně se zachovaly i veřejnoprávní Český rozhlas a Česká tisková kancelář.

Zrekapitulujme si to: Na banalitu spojenou s Jaklovým jménem se v Událostech místo a čas najde, na závažné obvinění vládní koalice nikoli. Desetimiliardový arbitrážní skandál, který hrozí vybuchnout jako časovaná bomba, veřejnoprávní televizi nezajímá. Člověka maně napadají různé otázky. Dělají to ti novináři na objednávku? Nebo tu zvláštní kombinaci aktivismu a servility už mají zadřenou pod kůží tak, že o tom ani nevědí? A který že se to píše letopočet? 2004, nebo 1984? Orwell by se možná nestačil divit.

Aktualizováno ( Úterý, 30 Červen 2009 10:38 )

 
Špinavá hra

23. 4. 2004

Když Vladimír Mečiar po svém návratu k moci uskutečnil ve slovenském parlamentu tzv. noc dlouhých nožů, během které byly mimo jiné převoleny všechny mediální rady, oprávněně za to sklidil všeobecnou kritiku. Jako projev mocenské arogance a nedemokratických principů to hodnotily i české sdělovací prostředky. Jak vyplývá z níže uvedených čísel o odvolání a následné volbě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), koaliční vláda Vladimíra Špidly uskutečnila během uplynulého roku prakticky to samé. V tomto případě však čeští novináři kupodivu mlčí, přestože vypovídací hodnota následujících čísel je jednoznačná.  

Odvolání staré RRTV
2. 4. 2003 – 13. schůze PSP ČR

návrh na tajné hlasování: 89 pro (ODS a KSČM), 87 proti (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), návrh nebyl přijat, bylo třeba 90 hlasů

návrh na veřejné hlasování: 90 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), 84 proti (ODS a KSČM), návrh byl přijat, bylo třeba 90 hlasů

hlasování o odvolání RRTV: 90 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), 87 proti (ODS a KSČM), návrh byl přijat, bylo třeba 90 hlasů

Volba členů nové RRTV
29. 4. 2003 – 14. schůze PSP ČR

návrh na tajné hlasování: 98 pro (ODS, KSČM), 92 proti (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), návrh nebyl přijat, bylo třeba 99 hlasů

volba koaličních kandidátů:
Milan Jakobec – navržen US-DEU: 102 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus 3 KSČM)
Eva Kantůrková – navržena ČSSD: 137 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus KSČM)
Jan Kostrhun – navržen ČSSD: 138 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus KSČM a 1 ODS)
Petr Pospíchal – navržen ČSSD: 99 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus 1 KSČM), ke zvolení bylo třeba právě 99 hlasů
Jiří Šenkýř – navržen KDU-ČSL: 110 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus 10 KSČM)

volba opozičních kandidátů:
Dalibor Matulka – navržen KSČM: 104 pro (ČSSD a KSČM)

Tento den bylo zvoleno pět zástupců koalice (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), všichni s dílčí podporou KSČM, a jeden zástupce opozice (KSČM), s podporou ČSSD.

13. 5. 2003 – 16. schůze PSP ČR

návrh na tajnou volbu: 97 pro (ODS a KSČM), 85 proti (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), návrh nebyl přijat, bylo třeba 99 hlasů

volba koaličních kandidátů:
Petr Kolář – navržen KDU-ČSL: 99 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), ke zvolení bylo třeba právě 99 hlasů
Katarína Vaculíková – navržena ČSSD: 99 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), ke zvolení bylo třeba právě 99 hlasů
Václav Žák – navržen ČSSD: 137 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU plus KSČM)

volba opozičních kandidátů:
Daniel Novák – navržen KSČM: 144 pro (ČSSD, KSČM plus 38 ODS)
František Pejřil – navržen ODS: 104 pro (ODS, KSČM plus 1 ČSSD, 1 KDU-ČSL, 5 US-DEU)

Tento den byli zvoleni tři zástupci koalice a dva zástupci opozice. Byla realizována „výměnná“ dohoda mezi ČSSD a KSČM o volbě Daniela Nováka (KSČM) a Václava Žáka (ČSSD). Novák je jediný znovuzvolený člen odvolané RRTV. Byl zvolen přesto, že vládní koalice původně vyhlásila naprostou diskontinuitu nové RRTV se složením odvolané RRTV.

8. 7. 2003 – 18. schůze PSP ČR

návrh na tajnou volbu: 86 pro (ODS a KSČM), 47 proti, návrh nebyl přijat, bylo třeba 87 hlasů

volba opozičního kandidáta:
Irena Ondrová – navržena ODS: 104 pro (ODS, KSČM, KDU-ČSL plus 3 ČSSD)

25. 2. 2004 – 27. schůze PSP ČR 

návrh na tajnou volbu: 95 pro (ODS a KSČM), 40 proti, návrh nebyl přijat, bylo třeba 96 hlasů

volba koaličního kandidáta:
Pavla Gomba – navržena US-DEU: 96 pro (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), ke zvolení bylo třeba právě 96 hlasů

Komentář

Zvolením Pavly Gomba má RRTV plný stav, tedy 13 členů. Devět radních bylo navrženo stranami vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU), pouze čtyři opozičními stranami (ODS a KSČM). Podle zákona je k udílení či odnímání vysílacích licencí třeba právě devět hlasů. V poslanecké sněmovně má koalice 101 hlasů, opozice 99 hlasů. V procentuálním vyjádření má vládní koalice v poslanecké sněmovně 50,5 % hlasů, opozice 49,5 %. V Radě pro rozhlasové a televizní vysílání je procentuální poměr 70 % pro vládní koalici, 30 % pro opozici. Ignorování zásad poměrného zastoupení charakterizuje rovněž následující nepoměr. Poslanecký klub ODS má ve sněmovně 58 (později 57) členů, poslanecký klub US-DEU 10 členů. V RRTV však obě strany mají shodně po dvou nominovaných radních. Sedm ze zvolených členů RRTV jsou bývalí poslanci či senátoři. Svobodné rozhodování poslanců bylo znemožněno brutálním prosazením veřejných hlasování, v personálních záležitostech neobvyklých.

Po nástupu Špidlovy vlády došlo též k volbě tří členů Rady Českého rozhlasu a šesti členů Rady České televize. Přestože volba probíhá nikoli z návrhů poslaneckých klubů, nýbrž na základě návrhů společenských organizací, lze konstatovat, že ve všech případech byly zvoleny osoby, které mají blízko k vládní koalici.

Z výše uvedených faktů vyplývá, že čistě po formální stránce není postup Špidlovy vládní koalice v rozporu se zákonem, stejně jako nebyl v rozporu se zákonem postup Mečiarovy vlády na Slovensku. (S výjimkou odvolání RRTV, při kterém Špidlova koalice porušila jednací řád sněmovny, zákon o vysílání i Ústavu.) Rozhodně je však v rozporu se zvyklostmi evropských demokratických zemí. Praxe Špidlovy vlády je rovněž v příkrém rozporu s jejími vlastními proklamacemi o odpolitizování mediálních rad.

V čem se tedy vlastně liší Špidla od Mečiara? Pouze v rychlosti s jakou pohřbil nepsané demokratické zvyklosti. Profesionální řezník Mečiar to stihl za noc, Špidlovi to trvalo rok.

Aktualizováno ( Úterý, 30 Červen 2009 10:42 )

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 10 z 22
Unisono...
rocker...
výběr z foto...
phoca_thumb_s_31-2006-Orlicke-hory-Ceska-Rybna.JPG phoca_thumb_m_01-1961.jpg phoca_thumb_s_24-2010-s-Danielou-Sinkorovou.jpg phoca_thumb_s_17-1996-Spanelsko-Salou.jpg phoca_thumb_l_51-2008-Rhona-Montreux-Deep-Purple.jpg phoca_thumb_m_17-2007-Alice-s-Mirkem-Ouzkym-Strasburk.jpg 15-2004-s-Jefimem-Fistejnem-krest-knihy-Valka-o-Novu.jpg phoca_thumb_l_20-1999-Pariz-na-Eifelovce.jpg phoca_thumb_l_07-1977-foto-na-tablo.jpg 37-2007-Orlicke-hory.jpg phoca_thumb_s_02-1962.jpg phoca_thumb_m_17-1996-Spanelsko-Salou.jpg phoca_thumb_l_11-2005-Nizozemi-vetrne-mlyny.jpg phoca_thumb_l_53-2008-Rhona-Zenevske jezero.JPG phoca_thumb_l_09-1981-promoce.jpg 09-2004-Pompeje.jpg phoca_thumb_m_27-2008-Norimberk-Reichsparteigsgelande.JPG phoca_thumb_s_15-1985-Odyssea-s-Vaskem-Behavym.jpg phoca_thumb_m_09-1981-promoce.jpg 10-1990-Praha-s-Petruskou.jpg