Špinavá hra

 

Kriminální historky z arbitrážního protektorátu

Ještě jednou o válce o Novu, soubor článků z let 2003 – 2008

Předmluva Ladislav Jakl

Obálka aTeo.cz

V roce 2008 vydalo nakladatelství Altyn

Objednávky ZDE 

Příslušnou kapitolu otevřete kliknutím na její titulek v obsahu. 

Obsah

001 Radek John o arbitráži se CME
002 Musím sníst mikrofon?
003 Proč Špinavá hra?

2003

004 Polemika o vině a trestu
005 Trapas Josefa Chuchmy
006 Podivná fakta poslankyně Marvanové
007 Veselé kousky Lauderovy páté kolony
008 Mají Češi ve své zemi nějaká práva?
009 Příběh téměř zpravodajský aneb Jak přijít k 10 miliardám
010 Zaorálkova právní negramotnost
011 Co MF Dnes zatajila a co nabídla
012 Václav Žák se – jako vždy – mýlí
013 Být Svěrákem spáchám sebevraždu
014 Alespoň jeden důkaz by nebyl?
015 Vláda chce, aby ODS ovládla mediální rady. Nesmysl? Nikoli!
016 Tisková konference členů odvolané RRTV
017 Kdo říká pravdu a kdo lže
018 Lauderova hrubá chyba
019 Lauder v roli povedeného číšníka
020 Když dva dělají totéž, není to totéž
021 Principál Dostál a jeho pimprlové divadlo
022 Politický hochštapler Bohuslav Sobotka
023 Lauderův zlatý důl na Divokém východě
024 Vyšetřování neproběhlo, zapomeňte!
025 Hlásné trouby v éře arbitráží
026 Svět pohádek a skutečností Václava Žáka
027 Dostál a RRTV, rovnější mezi rovnými
028 Smutná pochvala ministru Dostálovi
029 Skandál na spadnutí aneb Žádám přímý přenos
030 Mimořádná drzost poslance Jana Mládka
031 MF Dnes o Vladimíru Železném
032 Bývalí radní: Landová svědčila křivě
033 Soud dal za pravdu radě. Kdy odstoupí Fischerová?
034 Vyšetřovací komise a zapálení říšského sněmu

2004

035 Kdy ČT diváky klamala? Letos, nebo loni?
036 Pohodlné hnidopišství Milana Šmída
037 Komu patří Nova? aneb Když dva dělají totéž
038 Mathé má pravdu, ale ...
039 Nova podle Šmída
040 Jidáš Vávra promluvil
041 Otevřený dopis předsedovi KDU-ČSL Miroslavu Kalouskovi
042 Nejvyšší státní zástupkyně Benešová to má nějaké popletené
043 Různý metr na „porno“
044 Rozpaky nad výroční zprávou RRTV
045 Hloupost, nebo korupce?
046 Prohlášení k 1. výročí odvolání RRTV
047 Špidlovi utajení poradci aneb Vrána k vráně sedá
048 Postřehy z diskusního večera aneb Špidlova vláda nad médii
049 Česká televize mezi propagandou a cenzurou
050 Špidlův rok dlouhých nožů
051 Poslanec Mládek na titulní straně
052 Donathovi psavci v akci
053 Není arbitráž jako arbitráž
054 ČR prý neochránila investici. Opravdu?
055 Právo: Předvolební sci-fi ala ČSSD
056 Diag Human a CME: Není arbitráž jako arbitráž
057 Existuje ještě jeden „zápis“ aneb Byl, či nebyl návštěvní den?
058 Přestřelka v poslanecké sněmovně
059 Jak jsem byl „odsouzen“
060 Strategie jako tragedie
061 Kohák do Senátu. Co na to Sobotka?
062 Nova jako zrcadlo
063 Alespoň něco se udělat dá
064 Prohraná arbitráž: Kdo za to může?
065 Jen krůček od dokonalosti
066 Příběhy z arbitrážního protektorátu
067 Kdyby Plesl nebyl hlupák
068 Plusy a minusy návratu CME
069 Propagandistický škvár senátora Schwarzenberga
070 Ještě jednou o propagandistickém škváru
071 Petr Vrána žere psy

2005

072 Křečkova komise mechanismus arbitrážní prohry rozmotala
073 Proč se odvolaní členové RRTV soudí se státem
074 Česká televize manipulující a cenzurující
075 Probuzení Milana Jakobce
076 Dostál káže vodu a pije víno
077 Bude Vladimír Špidla rezignovat?
078 Sobotkovo putování od demagogie k realitě
079 Gross pošťákem, stejně jako Špidla
080 Kulturní „ýbrmenšové“ z FITES
081 RRTV: Od Mackové k Mackové
082 Veřejné oznámení o Martinu Janu Stránském
083 Nový člen gangu – Pan Medvěd
084 Příliš mnoho nesrovnalostí v obvinění Železného

2006

085 Milí internetoví recidivisté! aneb Souhrnná odpověď při novém roku
086 Cena města Zlína Jiřímu Novotnému
087 Drtinová inzultovala Železného
088 Členové RRTV uspěli u Nejvyššího správního soudu

2007

089 Chybné údaje na stránkách RRTV aneb Novináře probudí až prachy
090 Jak jsem málem plakal nad životopisem Ronalda Laudera
091 Langerova prorocká slova
092 K čemu je takové zpravodajství ČTK?
093 Cyril Svoboda – digitální zahradník, nebo kozel?
094 Hvížďalovy pitomosti a Cyrilova teorie

2008

095 Definitivní rozhodnutí
096 Na Topolánka vypadl Špidlův kostlivec
097 Informační blokáda ČTK?
098 Otázky pro Českou televizí
099 Arbitráž o TV Nova: selhání státu i médií
100 Ostudná justice aneb Hlava 22 na český způsob
101 Poslanci, kteří 2. 4. 2003 hlasovali pro odvolání RRTV

Přílohy

102 Rozsudek Městského soudu v Praze
103 Rozhodnutí předsedy vlády
104 Stížnost na Českou televizi – 1
105 Stížnost na Českou televizi – 2
106 Stížnost na Český rozhlas
107 Slovníček

Špinavá hra

12. 6. 2003

Šest bývalých členů Rady pro televizní a rozhlasové vysílání (RRTV), kteří byli odvoláni z funkce rozhodnutím předsedy vlády na základě návrhu poslanecké sněmovny, učinilo proti svému odvolání tyto právní kroky:

1) Na Ústavní soud ČR se obrátili s ústavní stížností, kterou se domáhají zrušení rozhodnutí předsedy vlády  a i usnesení poslanecké sněmovny. Bývalí členové rady jsou přesvědčeni, že rozhodnutím předsedy vlády, kterým byli z funkce odvoláni, a usnesením poslanecké sněmovny, jímž bylo předsedovi vlády odvolání rady navrženo, bylo zasaženo do jejich ústavně zaručených práv a svobod a že předseda vlády a poslanecká sněmovna porušili základní ústavní principy vyplývající z Ústavy ČR a z Listiny základních práv a svobod. 

Pochybení, jichž se dopustila poslanecká sněmovna a následně i předseda vlády byla celá řada. Nejenom že byla porušena konkrétní ustanovení Ústavy a Listiny (čl. 1 a 2 odst. 2 Ústavy, čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 2 a čl. 21 odst. 1 a 4 Listiny), ale byl porušen i zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a také zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu poslanecké sněmovny.

Podstatou pochybení poslanecké sněmovny bylo, že sněmovna jednala a usnesla se o jiném návrhu, než který byl předmětem jednání. Jednacím bodem schůze poslanecké sněmovny 2. dubna 2003, který podle zákona o jednacím řádu poslanecké sněmovny nemohl být změněn, bylo totiž odvolání (jednotlivých) členů rady. Usnesením poslanecké sněmovny však bylo navrženo odvolání rady jako celku, tedy došlo k nezákonné změně pořadu jednání sněmovny. Předseda vlády následně odvolal členy rady, nicméně jako jednotlivce, tedy v rozporu s usnesením poslanecké sněmovny. Ačkoliv pro odvolání jednotlivých členů rady předseda vlády neměl od poslanecké sněmovny mandát, přesto je odvolal.

Nehledě k tomu, zákon o rozhlasovém a televizním vysílání stanoví jak pro odvolání rady jako celku, tak pro odvolání jednotlivých členů určité důvody, které se liší podle toho, zda má být odvolána rada nebo pouze její členové. Reálně však nebyl dán ani důvod pro odvolání členů rady jako jednotlivců, ani pro odvolání rady jako celku, neboť žádná ze zákonem  předvídaných situací, které mohou být důvodem pro odvolání buď jednotlivých radních nebo rady jako celku, nenastala.

Všechna tato pochybení vyústila v porušení výše uvedených článků základních ústavních předpisů České republiky.

2) Odvolaní členové rady se dále obrátili na obecné soudy s žalobou na určení, že i přes odvolání z funkce členů rady, o němž se domnívají, že je neplatné, jim dále trvá pracovněprávní poměr k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Vzhledem k nejednoznačnosti zákonné úpravy lze dovodit, že i přes své odvolání jsou stále zaměstnanci rady a jejich postavení se řídí zákoníkem práce se všemi z toho vyplývajícími právy a povinnostmi.

3) Nakonec byla podána i žaloba ke správnímu soudu proti rozhodnutí předsedy vlády. Odvolaní členové rady spatřují v postupu předsedy vlády zásah do svých veřejných subjektivních práv. Proti takovému zásahu zákon umožňuje domáhat se ochrany u správního soudu.

Odvolaní členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podnikli všechny tyto kroky v přesvědčení, že jejich odvolání z funkce bylo politicky motivované a došlo při něm k porušení celé řady právních předpisů, jež podobnému postupu mají bránit. Proto použili všech opravných prostředků, jež jim zákon poskytuje.

Členové odvolané rady odmítají veškerá obvinění

Odvolaní členové RRTV se tímto zároveň důrazně ohrazují proti všem obviněním, která na adresu rady padla během jejího odvolávání. Tato obvinění jsou nepravdivá a poslanci, kteří je vyslovili, nepředložili pro svá tvrzení jediný skutečný důkaz. Je neomluvitelné, že nejvyšší zákonodárný sbor pracuje s argumenty typu „jedna paní povídala“.
V rozporu s elementární logikou je i postup sněmovny v kauze prohrané stockholmské arbitráže, kdy nejdříve označila a potrestala „viníky“ a teprve poté zřídila vyšetřovací komisi. V této souvislosti stojí za zmínku, že za čtyři roky sporu o Novu neprojednávala RRTV žádný jednací bod, který by měl přímou souvislost s meritem věci, totiž odstoupením CET 21 od smlouvy s ČNTS. O kompetenci zasahovat do vztahů mezi licencovanou společností a její servisní firmou totiž radu připravila právě poslanecká sněmovna novelou zákona o vysílání 301/95 Sb. Vyřešení sporu bylo plně a pouze v kompetenci soudů. Do úplně absurdní roviny staví rozhodnutí sněmovny o odvolání rady fakt, že polovina radních nebyla v době vrcholícího sporu o Novu vůbec členy rady.

Ing, Zdeněk Duspiva
JUDr. Pavel Foltán
RNDr. Josef Musil, CSc.
Jiří Novotný
Mgr. Petr Štěpánek
Mgr. Petr Žantovský

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2009 20:38 )

 
Špinavá hra

22. 7. 2003

(Psáno pro internetový deník Neviditelný pes)

Internet je skvělé místo, kde můžete uplatnit i myšlenky a názory, které „kamenná média“ z rozličných – obvykle politických – důvodů ignorují či dokonce cenzurují. Zároveň je to však místo, které poskytuje beztrestný prostor pro exhibice anonymních hulvátů, nactiutrhačů a manipulátorů. Na jejich výplody většinou nereaguji, v diskusi se špinavci se lze jenom ušpinit. Mezi neúnavné grafomany, kteří nevynechají jedinou příležitost mne napadnout, urazit, pomluvit či jinak dehonestovat patří Ladislav N. a pavel 99. Někdy mi připadají, že doslova trpí jakousi obsesí. Možná však pouze plní pracovní zadání jisté zájmové skupiny. Pro korektnost ale dodávám, že důkazy pro toto tvrzení nemám. Ani nemohu mít, uchopte anonymní nic. Jejich základní pracovní metoda – kromě nezbytných nadávek a urážek – je obviňování ze lži. Sami si pak z celé škály faktů vyberou pouze to, co se jim hodí do krámu.

Kdo lže a kdo říká pravdu?

Opravdu tedy lžu, když hájím sebe i radu, ve které jsem zasedal, a kupříkladu tvrdím, že„londýnská arbitráž na postupu rady neshledala vůbec nic závadného, právě naopak“? Posuďte sami. V odstavci 248 arbitrážního nálezu se píše: „Arbitrážní soud je toho názoru, že zahájení administrativního řízení proti ČNTS v roce 1996 z důvodu neoprávněného televizního vysílání nepředstavovalo svévolné a diskriminační opatření České republiky.“ Odstavec 249: „Existuje vskutku dostatečné množství důkazů o tom, že mediální rada si myslela – nebo si mohla myslet – že společnost ČNTS porušila mediální zákon.“ Odstavec 263: „Arbitrážní soud je toho názoru, že jednání mediální rady, které vedlo ke změnám ve Společenské smlouvě a k uzavření různých smluv mezi CET 21 a ČNTS, nepředstavovalo svévolná a diskriminační opatření.“

Tohle londýnský tribunál uvádí ke klíčovému období března 1999 (návštěva Železného na radě a následný dopis rady CET 21), které ve Stockholmu naopak posloužilo jako hlavní důkaz o spolčení rady se Železným a záminka k desetimiliardové pokutě. Odstavec 277: „Arbitrážní soud je toho názoru, že odeslání dopisu mediální rady z 15. března 1999 nepředstavuje svévolné opatření, a proto nemůže být ani považováno za porušení Dohody“ (pozn.: o  ochraně investic). V odstavcích 293 a 313 se pak doslova píše: „Arbitrážní soud je toho názoru, že žádná z činností a nečinnosti mediální rady … nepředstavuje porušení povinnosti nestranného a spravedlivého nakládání ... že žádná z činností nebo nečinnosti mediální rady nezpůsobila přímou ani nepřímou škodu investicím pana Laudera.“

Není sporu o tom, že londýnský tribunál také konstatoval, že Česká republika se dopustila diskriminačního opatření, když navrhovateli (Lauder) neumožnila investovat přímo do licencované společnosti. Jenže tohle se stalo už v roce 1993 za Korteho rady a je tedy demagogické vinit z toho mě či radu, ve které jsem zasedal až od července 1994. Navíc – londýnský tribunál konstatoval, že Lauder proti tomu nikdy neprotestoval ani to nechtěl změnit, ač k tomu později měl mnoho příležitostí. Proto také londýnský tribunál s patřičným podrobným zdůvodnění zamítl jakoukoli náhradu škody.

Právě organizační uspořádání Novy, tedy to, co i londýnský tribunál posoudil jako problematické,  bylo předmětem mých sporů s Vladimírem Železným v polovině 90. let. Jediné, co si z toho demagogové typu Ladislava N. či pavla 99 odnesli, je, že nikdy neopomenou připomenout, že mě Železný tehdy nazval tajtrlíkem. Pochopit o čem ten spor byl, kdo hájil jaký názor, že jsem vlastně od počátku tvrdil to samé, k čemu později dospěla i londýnská arbitráž, a že názor posléze změnil Železný a nikoli já, je zjevně nad jejich duševní možnosti.

Šílení stockholmští arbitři

Zkoumat, jestli je můj výrok o šílených stockholmských arbitrech pravdivý či nepravdivý, je  nesmyslné. Vyjadřuji pouze svůj názor. Nebo snad na něj nemám právo? Svá tvrzení opírám o pečlivé porovnání závěrů londýnské a stockholmské arbitráže. Obě arbitráže posuzovaly stejné skutky a dokumenty, vyslechly stejné svědky. Přesto dospěly k naprosto protikladnému závěru. Jen tak na okraj: do té londýnské, která nakonec Lauderovi nepřiznala vůbec nic, vyslal právě Lauder jako svého arbitra Lloyda Cutlera, který je považován za jednoho z nejlepších právníků na světě. Kdo má tedy pravdu? Cutler a spol. v Londýně, nebo Kühn a Schwebel ve Stockholmu? Nemám patent na jedinou pravdu, jen jsem u spousty těch věcí byl a mám na ně proto jasný – a troufám si říct, že i zasvěcený – názor.

Nález stockholmského tribunálu má stejně jako ten londýnský stovky odstavců. Jenže těch opravdu klíčových je jen několik. Jsou to právě ty, které se týkají klíčového období března 1999, kam po londýnském neúspěchu Lauderovi lidé operativně přesunuli (mimochodem, to je také zajímavá skutečnost) své údajné poškození. A zcela nesporným faktem dnes už je, že stockholmští arbitři opřeli svou desetimiliardovou pokutu o zfalšovaný a podvržený dokument z tohoto období. Je to šílené, nebo to není šílené? Troufám si tvrdit, že komparace obou arbitrážních nálezů spolu s fakty o problematickém zfalšovaném klíčovém důkazu – stockholmskými arbitry bezvýhradně akceptovaném – opravňuje učinit hypotetický závěr, že Kühn a Schwebel jsou mezinárodně nebezpeční šílenci, kteří zcela bezprecedentním způsobem poškodili Českou republiku..

Soudem usvědčený lhář?

Dalším z oblíbených evergreenů internetových nactiutrhačů je můj soudní spor se CME. CME mě žaluje za to, že jsem ve vysílání Radiožurnálu řekl, že „v mediálních kuloárech lze běžně slyšet, že to bylo uplacené“. Je to sice pravda (že to lze v kuloárech běžně slyšet), ale je možné, že se to nesmí říkat. Každopádně Lauder a CME jsou na tom asi špatně, protože po mě chtějí nejen omluvu, ale ještě 100.000,- Kč navrch. Přesně v duchu svého hesla: Usoudíme vás! Všechny! S tím soudem usvědčeným lhářem, jímž mne častují, by však internetoví hulváti měli zatím brzdit. Rozsudek není pravomocný a soud bude pokračovat. Každopádně v tomhle soudním sporu jsme zatím stejně daleko – u první instance – jako v jiném, který naopak rozhodl, že ČNTS se musí omluvit a zaplatit mé skupině Unisono odškodné ve výši 150.000,- Kč. Budou Ladislav N. a pavel 99 proto po internetu trousit, že Lauder a Vávra jsou usvědčení lháři?

Chápu, že někomu můj styl psaní, kdy své názorové protivníky obvykle nijak nešetřím, nesedí. (Koneckonců, šetří někdo mě?) Jenže rozdíl mezi mnou a anonymními internetovými hulváty je v tom, že já své spory vedu s otevřeným hledím, pod své názory se podepisuji a nesu za ně plnou odpovědnost. Internetové hyeny typu Ladislava N. či pavla 99 (a podobných nešťastníků by se dala jmenovat celá řadu) mne urazit nemohou. Jejich příspěvky nejvíce vypovídají o nich samotných.

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2009 20:42 )

 
Špinavá hra

9. 8. 2003

Kolem války o televizi Nova se toho už napsalo tolik, že na její skutečnou příčinu a první výstřely, již kdekdo zapomněl. Připomeňme si to. Ve světle další arbitráže se to může hodit. V podání tvůrců naší mediální virtuální reality je to tak, že Železný se chtěl zbavit Laudera, a proto mu televizi ukradl. Jenže tenhle příběh nezačal odstěhováním televize na Barrandov. Předcházela mu snaha amerického investora zmocnit se kontroly nad licencí, která mu nikdy nepatřila. Cíleně proto začal vytvářet situace, které licenci CET 21 ohrožovaly. Pirátský vstup do vysílání, nedodání DVP – denního vysílacího plánu. To všechno byly akce, které měly demonstrovat, že CET 21 nemá licenci pod kontrolou. A to byl zákonný důvod k odebrání licence. Není těžké domyslet, kdo by se o volnou licenci přihlásil jako první.

Železný a spol. však předvedli něco nepředstavitelného. Odstoupili od smlouvy a během pár dní spustili novou Novu. Bez zahraničního partnera, který je ohrožoval. Nabízí se zcela zásadní otázka. Má nebo nemá vůbec český podnikatel právo bránit se zvůli zahraničního partnera?   

Připomeňme si, že celý spor na začátku vůbec nebyl tak zpolitizovaný, jako je dnes. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání držela neutrální pozici a do tohoto obchodního sporu pokud možno nezasahovala, koneckonců neměla k tomu ani kompetence. Kdyby tehdy do důsledku plnila své povinnosti, musela by zahájit správní řízení s ČNTS (Vávra) za pirátské vysílání. Což by bylo samozřejmě interpretováno, že se postavila na Železného stranu. Meritum sporu, tedy odstoupení od smlouvy, řešily soudy. A dospěly k pravomocnému rozhodnutí: CET 21 jednal po právu. Jenže ČNTS napadla rozsudek mimořádným opravným prostředkem a dovolala se k Nejvyššímu soudu. Ten rozsudek posléze zrušil a vrátil celý spor na začátek. Verdikt  Nejvyššího soudu se točí okolo nedodaného DVP – denního vysílacího plánu. Kupodivu dodnes se žádný soud neotázal rady nebo jejích členů, zda nedodání DVP byl či nebyl z jejich pohledu závažný důvod pro odstoupení od smlouvy, zda to ohrožovalo nebo neohrožovalo licenci CET 21.

Ronald Lauder to ještě neví, ale odstartováním další arbitráže se dopustil obrovské chyby. A je jedno, jestli je za tím ztráta soudnosti způsobená nenasytností či plnění dohod s částí naší vládní reprezentace, o čemž se také spekuluje. Podstatný rozdíl je v soupeři, který proti němu tentokrát stojí. Nejsou to plastelínoví státní úředníci, kteří zájem České republiky hájili s nasazením sobě vlastním. Tentokrát proti němu stojí jedna z nejsilnějších českých podnikatelských skupin. Udělá všechno pro to, aby ochránila svůj zájem i peníze. A v čem je ta hrubá chyba? Vedlejším efektem budou odhalení, jak nedůsledně, ba přímo vstřícně si v obdobném sporu počínal stát a jaké praktiky používala společnost CME.

Lauderův mediální kouzelník, bývalý estébák Michal Donath má kus pravdy, když tvrdí, že CME chce z požadovaných jednatřiceti miliard darovat šest České republice, protože si prý nechce nechat platit za jednu věc dvakrát. Opravdu je to jinak. Zkouší si ji nechat zaplatit již počtvrté (Amsterdam, Londýn, Stockholm a nyní Vídeň) a tentokrát sumu vyšroubovala na trojnásobek. Jak ušlechtilé!

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2009 20:44 )

 
Špinavá hra

12. 8. 2003

Je to taková stará finta protřelých číšníků. Trochu si dáte do nosu, možná si i trochu klimbnete a ani netušíte, že ten povedený pingl vás zkasíroval dvakrát. Ronald Lauder na to jde podobně. Jako správný světový formát to zkouší dokonce už počtvrté.

První na řadě byl Vladimír Železný v amsterdamské arbitráži. Nepovedlo se. Arbitrážní tribunál konstatoval, že Železný společnosti CME žádnou škodu nezpůsobil. V Londýně to Ronald zkusil podruhé, tentokrát jako fyzická osoba, a přešaltroval na Českou republiku. To je zajímavý moment. Spor Lauder – Železný se mávnutím kouzelného proutku Ronaldových právníků přeměnil na spor Lauder – Česká republika. Říkejme tomu třeba substituce číslo jedna. Jenže ani londýnský tribunál americkému miliardáři žádnou škodu nepřiznal. Proto následovala další korekce.

Ve Stockholmu to na třetí pokus proti České republice rozjela Lauderova společnost CME. A operativně se změnila i doba, kdy Česká republika, respektive Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, údajně Lauderově firmě způsobila škodu. Najednou už to nebylo během správního řízení se servisní Českou nezávislou televizní společností (ČNTS) v letech 1996 – 97, nýbrž na jaře 1999.

Jako klíčový důkaz posloužil zápis z návštěvního dne RRTV, ze kterého se sice nikdy žádný zápis nepořizuje, ale co na tom. Dokonce ho arbitrážnímu tribunálu předložila sama česká strana. Na vyžádání CME. To je náhoda! A povedlo se! Tahle legrace nás stála deset a půl miliardy korun. Špidlovi vládní hoši ještě málem poděkovali, jak jim to přišlo vhod.

S jídlem ovšem roste chuť. Chce to ale nové aranžmá. Spor Lauder (CME) – Česká republika se opět mění na spor CME – CET 21. Říkejme tomu substituce číslo dvě. Česká republika ze hry jakoby mizí. Ti štědří strýčkové z Ameriky jsou ale tak hodní, že už předem slibují, že nějakou tu kačku prý do státního prasátka vrátí. Teleministr Dostál už je celý lačný. Třeba pak budou příslušné orgány státu povolnější a připraví tu správnou půdu. Vždyť arbitrážní šapitó se stěhuje do Vídně a Lauderovi hoši si ve čtvrtém kole tentokrát nárokují více než 30 miliard. Možná bychom se měli raději probudit, číšník se opět blíží!

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2009 20:59 )

 
Špinavá hra

13. 8. 2003

Když v dubnu navrhla sněmovna odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, mohl se premiér Špidla přetrhnout, jak pospíchal s posíláním odvolávacích dopisů. Byla za tím obava, aby stará rada nestihla prodloužit licenci Primě. Ani nechci domýšlet, co by se na její hlavu sneslo, kdyby tak učinila. Za pár týdnů licenci Primě prodloužila rada nová a … bylo ticho po pěšině.

Staré radě politici vyčítali, že prý nezná vlastníky televizí. Nová rada po třech měsících svého účinkování dospěla k tomu samému co stará. V případě Primy ke třem fyzickým osobám, v případě Novy k poznání, že je třeba počkat, až řadu vlastnických sporů rozpletou soudy.

Stará rada prý dopustila propojování Novy a Primy. Nová rada teď konstatovala, že „propojení“ je v tom, že obě televize používají k nákupu programů společnost AQS a že stejně jako ony tak může činit kdokoli další. Nic nového pod sluncem, tohle se ví už několik let..

Stará rada prý byla zpolitizovaná. Nejvíce vadilo, že jsem kandidoval do senátu. Ministr financí Bohuslav Sobotka to jako jeden z důvodů k odvolání staré rady naposledy uváděl během rozpravy na mimořádné „odvolávací“ schůzi sněmovny. Pak vládní koalice navolila radu novou. Sedm z jejích dvanácti členů jsou bývalí poslanci či senátoři. Hlasoval pro ně i Sobotka.

Když stará rada povolila Nově měsíční splátkový kalendář na dvousetmilionový správní poplatek za prodloužení licence, bylo to podle téhož Sobotky okradení státu a další důvod k odvolání rady. Když totéž povolila nová rada Primě, ministr ani necekl.

Když jsem se coby hudebník objevil na obrazovce Novy, kdekdo se předháněl v komentářích o střetu zájmů. To, že jsem honoráře věnoval na dobročinné účely, nikoho nezajímalo. Dnes, když má Eva Kantůrková střet zájmů hned trojnásobný – jeden její syn pracuje v České televizi, druhý v Českém rozhlase a ona sama píše pro ČT scénáře a bere za to honoráře – nikdo z novinářů ani nehlesne.

Jsou tři možnosti, co z toho všeho vyplývá. Nová rada je stejně „zločinná“ jako ta stará. Stará rada byla stejně „skvělá“ jako ta nová. Politici a novináři jsou pěkní pokrytci. Vyberte si.

Aktualizováno ( Pondělí, 29 Červen 2009 21:01 )

 
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Další > Konec >>

Strana 4 z 22
Unisono...
výběr z foto...
phoca_thumb_l_16-1996-Svycarsko-Matterhorn.jpg phoca_thumb_m_07-2004-Bavorsko-pred-nami-Alpy.jpg phoca_thumb_l_60-2010-Dansko.JPG phoca_thumb_m_23-2006-Dansko-vikingske-muzeum.JPG phoca_thumb_l_33-2009-Berlin-obeti-Berlinske-zdi.JPG phoca_thumb_l_01-1961.jpg phoca_thumb_s_10-2000-s-Pepou-Vojtkem-vecirek-Novy.jpg 23-2009-u-Novotnych-ve-Zline.jpg phoca_thumb_s_49-2008-Rhona-Zenevske-jezero-cikansky-tabor.jpg phoca_thumb_m_33-2006-Rakousko-Dachstein-West.jpg phoca_thumb_l_01-1973-Spektrum.jpg phoca_thumb_l_22- 2002-Vltava.JPG phoca_thumb_s_47-2008-Rhona-ledovec-pramen.JPG phoca_thumb_l_58-2010-Dansko.JPG phoca_thumb_m_07-1977-foto-na-tablo.jpg phoca_thumb_l_07-2003-Dunaj-Marcus-Aurelius.jpg phoca_thumb_m_28-2004-Camden-za-Danem-v-Londyne.jpg phoca_thumb_m_03-1999-Normandie-hrbitov-nad-plazi-Omaha.jpg phoca_thumb_l_24-2005-Ryn.jpg phoca_thumb_m_32-2009-Berlin-Glienickebruecke-tady-menili-zajatce.JPG
Ulti Clocks content