Válka o Novu
31 Mnoho povyku pro nic
Myslíte, že lze někoho obvinit, že skutkem, který se vůbec nestal, zavinil něco, z čeho ho ani rozsudek vůbec neviní? Ano, lze. Existují dvě věci, které politickým a novinářským přisluhovačům Ronalda Laudera slouží k obviňování RRTV, že „něco“ zavinila. Kupodivu mezi nimi není samotné ustavení rozdvojené struktury Novy, které problematické nesporně bylo. Jenže to měla na svědomí Korteho Rada, která byla dávno passé. Politickým „nepřítelem“, na kterého bylo třeba něco najít, byla Rada, ve které jsem zasedal. O událostech z března 1999 bude řeč později, teď se věnujme navýšení základního jmění CET 21. Kuriózní a kouzelné na tomto obvinění je, že se samotnou arbitráží ani s meritem sporu o Novu, kterým bylo odstoupení CET 21 od smlouvy s ČNTS, vlastně vůbec nijak nesouvisí. Souhlas s navýšením základního jmění CET 21 z 200.000,- Kč na 10.200.000,- Kč Rada vyslovila 21. prosince 1999. Jako svědek jsem o tom na policii vypovídal v souvislosti s úplně jinou Železného kauzou, totiž s jeho údajným poškozováním věřitele souvisejícím s nadací Astrona. Policejní rada mne požádal, abych celou věc nejprve popsal vlastními slovy, poté mi on i přítomní advokáti obviněných kladli otázky. Zde je přepis podstatné části policejního protokolu. Protokol o výslechu svědka V Praze dne 29. 7. 2003 v 11,00 hod. Mgr. Petr Štěpánek vyslýchán ve věci obv. PhDr. Železný, JUDr. Rozehnal, Mgr. Kuchař, stíhaných pro pokus trestného činu poškozování věřitele ... Pozn. policejního rady: O úkonu byli obhájci písemně vyrozuměni a úkonu jsou přítomni JUDr. Monsport, JUDr. Krejčí a Mgr. Jilg. K věci: Otázka policejního rady: Odpověď svědka: Otázka policejního rady: Odpověď svědka: Otázka policejního Rady: Odpověď svědka: Otázka policejního rady: Odpověď svědka: Otázka JUDr. Monsporta: Odpověď svědka: Jestliže Lauderovi čeští přisluhovači obviňují RRTV z nějakého pochybení právě v souvislosti s navýšením základního jmění CET 21, opravdu si nevybrali příliš dobře. Z účelovosti je usvědčuje obyčejná logika. Na hlavním sporu mezi CET 21 a ČNTS, tedy na odstoupení od smlouvy, se nemění vůbec nic, ať už je základní jmění CET 21 dvě stě tisíc anebo deset miliónů, či jestli CET 21 aktuálně patří Petrovi nebo Pavlovi. Stále spolu jsou ve sporu dvě stejné právnické osoby. Také si dost dobře neumím přestavit, že by RRTV standardně podanou žádost o souhlas s navýšením základního jmění odmítla s odůvodněním, že si to nepřejí poslanci. K odmítnutí musejí existovat zákonné důvody. Právě proto si také Rada nechala vypracovat právní expertízy, zda existuje nějaká předběžná otázka, která by jí bránila souhlas udělit. Rovněž vztah navýšení k arbitrážím vedeným s Českou republikou je značně problematický. Železný nenavyšoval proto, že mu Američané zablokovali účty. Po Radě pak chtěli, aby zamezila, aby místo něho navýšil někdo jiný. Tak proč mu neodblokovali účty? Ano, je pravda, že amsterdamská arbitráž předběžně Železnému nařídila, aby se vrátil do náruče CME. Když pomineme, že arbitráž subjektu A (Železný), nařizovala, co má udělat subjekt B (CET 21), bylo to stejně prakticky nevykonatelné, protože Železný i jako šedesátiprocentní vlastník potřeboval ke všem úkonům podpis ještě dalšího jednatele. V zápětí však arbitři svoje předběžné opatření zase zrušili a v konečném výroku naopak konstatují, že Železný nezpůsobil CME žádnou škodu. Hlavně však: nezapomínejme, prosím, že celá tato debata je vlastně hypotetická, protože k faktickému navýšení nakonec stejně vůbec nedošlo. Kritici Rady také tvrdí, že Ronald Lauder arbitráž zahájil v reakci na to, že mu RRTV znemožnila domoci se náhrady škody na Vladimíru Železném. Ale ani to není pravda. Souhlas s navýšením základního jmění Rada vyslovila 21. prosince 1999, zatímco první arbitráž proti České republice Lauder zahájil už 19. srpna 1999. To nejlepší nakonec. Nález (prohrané) stockholmské arbitráže navýšení základního jmění CET 21 sice okrajově zmiňuje, ale prakticky vůbec ho neřeší. Londýnští arbitři se navýšením zabývali, ale jejich nález jakékoli pochybení RRTV v odstavci 313 přímo odmítá: Arbitrážní soud zastává názor, že žádná z činností nebo nečinností Mediální Rady nezpůsobila přímou ani nepřímou škodu investicím pana Laudera. To však Lauderovým komplicům nebrání, aby si dál vedli svou. Naposledy před Křečkovou vyšetřovací komisí. Publicista a člen nové špidlovsko – dostálovské RRTV Václav Žák, který několik let sepisoval články o vině Rady, až se mu kouřilo od pera, se tam dokonce iniciativně vnutil jako svědek. Svědek, který sice u ničeho nebyl, ale o to více má ve všem jasno. |
||||||
|