Politika
2013: Ištvanův, Zemanův a Babišův rok (01-01-2014)
Klaus, Babiš a polistopadové zlo (03-01-2014)
Právnická sebevražda ministryně spravedlnosti (13-02-2014)
Ukrajinské i jiné postřehy a střípky (04-05-2014)
Takhle my si tady v Evropě žijeme aneb Císařovy nové evropské šaty (05-07-2014)
Užiteční idioti v palestinských službách (16-07-2014)
Glosy nejenom o Ukrajině (31-08-2014)
Mrtvý Havel versus živý Klaus (11-11-2014)

ODS
ODS s hlavou v písku (15-01-2014)
ODS v bodu obratu (28-01-2014)
Jiří Pospíšil o Jiřím Pospíšilovi (30-01-2014)

Média
MF Dnes opět dezinformuje o arbitrážích ve věci TV Nova (21-01-2014)
Třikrát o ČT a olympiádě v Soči (21-01-2014)
Martin Muchka už se satisfakce nedočká (27-07-2014)

Rozhovory
Vymývání mozků, zločin, předposranost a vlezdoprdelismus českých médií (07-03-2014)
O Ukrajině, médiích, Babišovi a Zemanovi (22-04-2014)
Vlezte nám na záda, šílení eurohujeři (07-06-2014)
Rockpalace: Rozhovor o skupině Unisono a novém CD Vzpomínky na budoucnost (22-05-2014)
ČT lže, jako když Rudé právo tiskne (08-10-2014)
Rozhovor pro Rockpalace.cz (19-11-2014)
Petr Štěpánek: „Od nikoho nic nechci, nikomu nic nedlužím, mluvím, jak mi zobák narost.“ (15-12-2014)

Vydali jste album Vzpomínky na budoucnost – dali jste si ho k pětadvacátým narozeninám. Jaké skladby vaše narozeninové album nabízí? A jak dlouho a kde album vznikalo?

On je to spíš takový pozdní dárek. Pětadvacet let jsme oslavili v roce 2012 a právě pár skvělých koncertů, které jsme tehdy odehráli, bylo impulsem, že jsme dřímající Unisono opět probudili k životu. Nahrávání nového alba se nám ovšem „trochu“ protáhlo, v součtu trvalo 18 měsíců. Ale myslím, že to stálo za to. Výsledkem je klasické Unisono – originální směs hard rocku, popu a art rocku. Na cédéčku je sedmnáct kousků, z poloviny úplně nové věci, z poloviny hity, se kterými jsme kdysi začínali, ale v novém kabátě. (15-12-2014)

Když jsme spolu naposled komunikovali, CD bylo prakticky nahráno, chyběl jen master a duet...

To je pravda, ale řekl bych to obráceně. Napřed se to muselo nazpívat a až pak se mohlo mastrovat. S Tanjou je ale trochu logistický problém, protože bydlí v Německu a tady bývá jen občas a program mívá nabitý. Nakonec to dopadlo tak, že ráno vyrazila z Hannoveru, zastavila se v Hradci, nazpívali jsme duet, pokecali a večer odfrčela do Ostravy. Ženský vydržej všechno. Spolupráce s ní pro mě byla opravdu hodně milým překvapením. Tanja je hvězda, nicméně přijela skromná, příjemná a komunikativní baba. Navíc jí to pořád setsakra sluší. Měl jsem o té písničce svoji představu, ona to ale nazpívala úplně jinak. Skvěle. A proto jsme to tak nechali. (19-11-2014)

Život občas tropí hlouposti. Stalo se to 26. listopadu 1989 v modrém salonku Obecního domu v Praze. V jedenáct hodin dopoledne se tu sešly k prvnímu jednání delegace vlády ČSSR a Národní fronty ČSSR a delegace Občanského fóra. Neformální šéf OF Václav Havel se tehdy dopustil malého společenského faux pas, když ekonomického experta, jenž byl součástí jeho skupiny, představil jako doktora Wolfa. Nikdo – ani Havel – v ten okamžik samozřejmě ještě netušil, že právě tento muž, kterého posadili na samý kraj stolu, již brzy Havla zastíní a stane se nejmocnějším politikem naší polistopadové éry. O kom to mluvím? Ten muž se nejmenoval Wolf, nýbrž Klaus. Václav Klaus. (11-11-2014)

Nevymyslel by to ani největší šílenec, nicméně smutnou pravdou a dokonalým paradoxem je, že větším nebezpečím pro naši demokracii dnes je boj proti korupci než korupce samotná. Tedy pokud ten boj vedou samolibí výtečníci jako Pavel Zeman, Ištvan, Šlachta či Bradáčová. Ať už byl pád Nečasovy vlády primárním cílem anebo jen vedlejším produktem Ištvanovy nezákonné právnické svévole, v každém případě odstartoval konec polistopadového politického režimu v té podobě, jak jsme jej znali více než dvacet let. (08-10-2014)

Co to dnes znamená „stát na straně Západu“? Podporovat multi-kulti? Podporovat nesmyslnou imigrační politiku? Podporovat přiblblé pochody homosexuálů? Podporovat regulaci žárovek a vysavačů? Podporovat desítky dalších přiblblých regulací? Podporovat likvidaci národních států? Podporovat bruselskou byrokracii? Podporovat deficit demokracie? Podporovat omyl jménem euro? Podporovat politiku nejhoršího prezidenta USA všech dob? Děkuju, nechci! Nemohu si pomoct, ale ukrajinský konflikt odhaluje, že spousta lidí zastydla ve stereotypech 70. a 80. let. Nějak si nevšimli, že leccos se od té doby změnilo. (31-08-2014)

Martin Muchka už se satisfakce nedočká. Už je na spravedlnosti boží, zatímco té pozemské se mu nedostalo. Je ovšem ironií osudu, že zemřel právě v době, kdy této zemi opět vládnou političtí zločinci (což nemyslím jako metaforu, nýbrž doslova), kteří tomuto poctivému chlapovi (paradoxně nominantovi ČSSD) ublížili jak nikdo jiný. Tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka, který za prohranou neprohratelnou arbitráž honem honem spěchal Lauderovi vyplatit miliardy, je dnes předsedou vlády a tehdejší premiér Vladimír Špidla, zákeřný zbabělec, který ani nenašel odvahu odpovědět na obyčejný dopis, jeho šéfporadcem. (27-07-2014)

Některé věci jsou jednoduché jako facka. Hamás je teroristická organizace. Tentýž Hamás je ovšem také součástí palestinské vlády. Ergo: Česká republika udržuje diplomatické styky s teroristickým režimem. Prosím pěkně, k čemu je to dobré? Víte to někdo? Ale kdyby jen to. Česká republika je součástí Evropské unie a Evropská unie pomáhá financovat palestinskou samosprávu. Ergo: Evropská unie spolufinancuje teroristy. Opět: K čemu je to dobré? (16-07-2014)

Žijeme v podivném světě. Kousek na východ od nás za tichého souhlasu, ba dokonce přímo s podporou evropských politických a mediálních „elit“ vraždí regulérní armáda své vlastní obyvatelstvo. O něco více na jihovýchod se zase za našeho údivu, leč s finanční podporou spřáteleného a „oselskými“ potentáty pomazaného „mírotvorce“ Husseina Obamy rodí islámský chalífát, jak vystřižený z nejnepředstavitelnějších středověkých hrůz. A v našich médiích se zatím jako hlavní téma už týden řeší, zda při Ódě na radost sedět, stát či se otočit k orchestru. (05-07-2014)

Jsem z té vší politiky – domácí i zahraniční – tak otrávený, že jsem skoro přestal psát a věnuju se příjemnějším věcem, třeba muzice a cestování. Občas to ale nevydržím a na facebooku něco připodotknu. Tady je malý souhrn. (04-05-2014)

Vy jste na začátku března kritizoval česká média, že jejich způsob informování o situaci na Ukrajině je směsí "lokajství, připosranosti, stádovitosti, předposranosti, hlouposti, pohodlnosti, vlezdoprdelismu". Od té doby byl obsazen Krym a začal neklid na východě Ukrajiny. Jak na toto hodnocení českých médií navázat?

Moc se toho nezměnilo, agresivita zdejších eurobolševiků (to je můj vlastní terminus technicus pro současné eurounijní mocipány a jejich zdejší fámuly) ještě vzrostla. Ale s pravdou je to jako s mokrým jílem. Čím víc se ho budete snažit sevřít v dlaních, tím víc vám bude mezi prsty prokluzovat. Nevadí mi, když má někdo jiný názor, ale nesnáším pokrytectví, nesnáším používání dvojího metru. (22-04-2014)

Většina českých médií v souvislosti s Ukrajinou předvádí informační zločin. ParlamentnímListům.cz to řekl mediální expert, komentátor, spisovatel a hudebník Petr Štěpánek. Příčinu, která k takovému postupu média vede, je těžké najít. „Je to směs lokajství, připosranosti, stádovitosti, předposranosti, hlouposti, pohodlnosti, vlezdoprdelismu," konstatoval lapidárně Štěpánek, který byl v letech 1994-2003 členem a místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a v 90. letech působil i jako redaktor České televize. (07-03-2014)

Obrovským zklamáním je první větší televizní vystoupení (Události, komentáře, ČT24, 12. 2. 2014) nové ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. Předcházela ji totiž pověst racionálně uvažující právničky. Leč učí se zřejmě rychle. K tématu obvinění expremiéra Nečase již v televizi mluvila nikoli právnička, nýbrž politička Válková. (13-02-2014)

V jistém smyslu je Jiří Pospíšil zosobněním právě toho odklonu ODS od svého původního politického a ideového směřování, kvůli kterému mnozí ODS opustili a jiní se k tomu chystali. Byla mezi nimi řada zakládajících členů ODS, patřím mezi ně i já. Následující odstavce nejsou z mých úst. Takhle o mně Jiří Pospíšil hovořil v České televizi 29. 8. 2013. Já jsem jen nyní, když tenhle zlatoústý miláček médií ohlásil z ODS odchod, neodolal a jméno Štěpánek, jež si bral do úst, zaměnil za jméno Pospíšil. (30-01-2014)

Nějak mi to nedalo a hned třikrát za sebou jsem na facebooku šlehnul po novodobých českotelevizních propagandistech. Je to fakt podivuhodné, jak se jim na Kavkách už několik desetiletí daří. Asi nějaký genius loci. (27-01-2014)

Mohlo to dopadnout mnohem hůř, ale mohlo to také dopadnout ještě líp. V tomhle hodnocení olomouckého kongresu ODS se shoduji s politologem Tomášem Haasem. Ostatně po prvním hlasování, kdy si delegáti poměrem čtyři ku jedné odhlasovali, že nejdříve se bude volit a až potom diskutovat, to vypadalo na první variantu. Nakonec to dopadlo o hodně lépe. (28-01-2014)

Je to na pováženou, když novinář, navíc šéf ekonomické redakce MF Dnes, má v krátkém sloupku úplně všechno chybně. Jiřímu Štickému se to povedlo v doprovodném textu víkendového rozhovoru s Vladimírem Železným (MF Dnes, příloha Víkend, 18. 1. 2014), ve kterém „zasvěceně“ komentuje arbitráže ve věci TV Nova. (21-01-2014)

Přelomový kongres ODS v Olomouci předcházejí dvě informace. Podle té první vedení ODS rozhodlo, že na kongres nepozve žádného z bývalých předsedů ODS. Tou druhou je pak návrh programu kongresu, dle kterého ODS mění více než dvacetiletý úzus, že napřed se diskutuje a až potom volí. Tentokrát to má být obráceně. Pokud jsou obě informace pravdivé, nevěští to pro ODS nic dobrého. (15-01-2014) 

Přemýšlím, zda to Babiš má z vlastní hlavy, nebo zda mu to našeptala ta jeho americká poradenská firma, jež během půl roku z vychytralého česko-slovenského příjemce dotací stvořila lva českých politických salonů. Skoro bych se vsadil, že platí to první. Američtí poradci totiž nepochybně vědí, že Babišem vyslovené sračky jsou vůči bývalé hlavě státu nejen vrcholně neslušné, ale také nepravdivé, a proto zoufale hloupé. (03-01-2014)

Ivo Ištvan, Miloš Zeman a Andrej Babiš. Tihle tři ovlivnili v uplynulém roce naše životy víc, než si uvědomujeme. A nejvíc kupodivu nikoli prezident Zeman nebo faktický vítěz voleb Babiš, nýbrž olomoucký vrchní státní zástupce Ištvan. Právě on a jeho lidé mají největší podíl na tom, že končící rok 2013 byl rokem přelomovým. Prakticky skončil polistopadový liberálně demokratický režim. Rok 2013 byl rokem obratu, pomalu se vracíme k totalitě. Ale pozor, náš společenský pohyb neprobíhá tam a zpět po přímce, nýbrž se točí v historické spirále. Není to proto návrat do krvavých let padesátých či dusných normalizačních let sedmdesátých, tahle totalita, jež pomalu otvírá tlamu, je sofistikovanější. (01-01-2014)