Už to budou pomalu tři roky, co profesor Janouch vyzval ke kroužkování posledních čtyř kandidátů na kandidátkách politických stran. Rychle se přidaly také postpubertální popové hvězdičky z iniciativy Vyměňte politiky a korunu všemu nasadila naše/vaše (ale spíš jejich) Česká televize. Výsledek už známe. Voliči stranám překopali kandidátky, do sněmovny se dostaly dva nové politické subjekty, zasedlo v ní 120 nových poslanců napříč politickým spektrem a ...

... a sečteno, podtrženo: výsledkem voleb 2010 je vůbec nejhorší poslanecká sněmovna naší novodobé historie. (22-08-2012)

Je mi opravdu srdečně jedno, kdo komu co kam strká a zda to provozuje sám, ve dvojici či v kolektivu, s kluky, holkami či tak i tak. Jen si myslím, že stejně jako je do divadla lepší si vzít oblek než montérky, sexuální aktivity patří do soukromí a ne na ulici. Ano, může to být i jinak, však také komančové svého času lifrovali horníky do divadla ve fárákách, ale tradiční společenský úzus obvykle mívá jistou logiku. Ukazování holých zadků či prsů na veřejnosti má proto stejnou logiku jako ty montérky v divadle. A je úplně jedno, zda se na Václaváku nakrucujete jako homouš či heterák. (19-08-2012)

Právě jsem dočetl rozsudek Městského soudu v Praze ve věci žaloby regionálních televizí RTA na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Ten rozsudek je svým způsobem brutální. Všechno, co rada v aktuální kauze FTV Prima versus regionální televize ze sítě RTA udělala, je špatně. Výsledkem je hrubé poškození regionálních televizí, de facto jejich krach. Skoro se mi chce napsat, že Rada pro vysílání v této kauze sehrála roli Rady proti vysílání. Nevím, na kolik se výsledná škoda nakonec vyšplhá, ale může to být až v řádu stovek milionů korun. (31-07-2012)

V životě by mě nenapadlo, hrabat se někomu v minulém životě. Leč Milan Šmíd mě k tomu svým politickým prokádrováním eStatu dokopal. A tak jsem si ho také vygůgloval ... a nestačil se divit. Do KSČ tenhle nezávislý odborník vstoupil v roce 1965, zřejmě z přesvědčení, neb se za to dle vlastních slov nestydí. Co ho přesvědčilo, nevím. V padesátých letech mu bolševici zavřeli tátu. Po osmašedesátém velmi „šikovně“ lavíroval ohledně vstupu spojeneckých vojsk, ale podařilo se: legitimaci se srpem a kladivem si zachoval. Ba dokonce v nejtužších normalizačních letech coby pevný stranický kádr nastoupil do redakce zahraničního zpravodajství Československé televize. (29-07-2012)

Největším gerojem posledních dní je ovšem obtloustlý, neoholený policejní prezident. Kdekdo již zapomněl, že v čele policejního sboru zůstal coby pohrobek politické strany, jež se pod tíhou sebevražedných skandálů stáhla z vládních výšin do opozičních nížin. Rovněž svérázné peripetie jeho instalace ani další jeho přešlapy již nikdo nepřipomíná. Upocený plukovník vede neohrožený odboj proti vlastní vládě a na svoji podporu svolává prostoduché zástupy. (27-07-2012)

V roce 2003 odvolal předseda vlády Vladimír Špidla na návrh Poslanecké sněmovny Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Šestice tehdejších radních (Zdeněk Duspiva, Pavel Foltán, Josef Musil, Jiří Novotný, Petr Štěpánek a Petr Žantovský) postup předsedy vlády zažalovala. V roce 2007 jim dal soud za pravdu a jejich odvolání zrušil, a to s odůvodněním, že v právním státě nelze nikoho z funkce odvolat bez uvedení důvodů. Následně šestice zažalovala předsedu vlády o náhradu škody. Tehdejší premiér Jan Fischer si ovšem svoji úlohu značně zjednodušil a namísto řešení meritu věci šest bývalých radních v roce 2009 znovu odvolal, ovšem k datu 2003. Šestici bývalých radních nezbylo nic jiného než se na soud obrátit i ve věci Fischerova odvolání. Napsal jsem tehdy (20. 7. 2009) premiérovi Janu Fischerovi tento dopis. (25-07-2012)

Je to paradox. Milan Šmíd ve svém textu nepolemizuje s jednou jedinou tezí, s jednou jedinou myšlenkou, s jedním jediným argumentem z publikace nevládní organizace eStat.cz Efektivní media veřejné služby. Naopak k některým argumentům se hlásí, ba dokonce tvrdí, že i on sám na neudržitelnost koncesionářských poplatků v současné podobě v minulosti již upozorňoval. (19-07-2012)

Začátkem roku si televize Prima přivlastnila vysílací a reklamní čas regionálních televizí ze skupiny RTA. Hodnota odcizené komodity, na kterou mají regionální televize dle platných licencí nárok do roku 2018, se pohybuje v řádu stamilionů. Zdání legitimity dodala problematické operaci v podobě záměny dvou licencí, kdy společnost FTV Prima program Prima televize s licenční povinností dělit se o vysílací čas s regiony vyměnila za program Prima family bez této povinnosti, sama Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Přes mnohá upozornění a navzdory protestům regionálních televizí totiž společnosti FTV Prima vydala osvědčení o zániku licence Prima televize. (17-07-2012)

Problém je v tom, že čas na tohle řešení byl v lednu, možná ještě tak v únoru. Dnes už jsme o půl roku dál a regionální televize RTA mezitím v důsledku protiprávního postupu Primy a RRTV prakticky zkrachovaly. Desítky lidí přišly o práci, zavřela se studia, nebylo možné odvysílat nasmlouvanou reklamu, města a kraje vypověděly RTA smlouvy na tvorbu nejrůznějších magazínů.  

Celková škoda regionálních televizí ze sítě RTA se pohybuje v řádu stamilionů. V právním státě tu škodu bude někdo muset dříve či později zaplatit. Přímou odpovědnost za tuto neuvěřitelnou blamáž nese Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. (30-06-2012)

Navenek to vypadá, že spory okolo Primy a regionálních televizí ze skupiny RTA utichly, ale opak je pravdou. Celou věc už má na stole kromě obecných soudů také Ústavní soud. Skoro všechny státní instituce se vesměs postavily na stranu televize Prima, tedy toho silnějšího, bezskrupulóznějšího, drzejšího. Bylo to pro ně – zdá se – vzhledem k pověstné agresivitě primáckých právníků zřejmě pohodlnější a jednodušší. O to větší to může být náraz a blamáž, ukáže-li se nakonec, že pravda je na straně malých televizí a stát byl prostřednictvím svých institucí spolupachatelem jejich okradení. Stačí k tomu, aby se našel jeden soudce, který věci pojmenuje pravým jménem. (27-05-2012)

Je to více než symbolické, leč nikdo si toho kupodivu nepovšiml. Když se horda odborářských řvounů během sobotní demonstrace přesouvala od centrály ROH na Václavské náměstí, prošla také ulicí Politických vězňů. Asi proto, aby se tu toho dne nepracující pracující mohli pozdravit s představiteli strany a (budoucí) vlády. V ulici Politických vězňů totiž má, jak známo, sídlo KSČM. A do Lidového domu je to, co by kamenem dohodil. (24-04-2012)

(Psáno pro Český rozhlas 6 pro pořad Názory a argumenty. Zvukovou podobu tohoto komentáře má Český rozhlas 6 k dispozici od 6. 2. 2012. Dodnes jej neodvysílal.)

V dnešní době velkých průšvihů to vypadá skoro jako drobnost. Jenže ona to drobnost není. Právě z takovýchto drobností se totiž nakonec v součtu stává velký průšvih. O přešlapech a úletech nejvyšších policejních šéfů, totiž policejního prezidenta Petra Lessyho a jeho ještě proslulejšího náměstka Vladislava Husáka toho už bylo napsáno dost. Tady je další kamínek do nevzhledné mozaiky. (06-02-2012/13-04-2012)

(Psáno pro Český rozhlas 6 pro pořad Názory a argumenty. Zvukovou podobu tohoto komentáře má Český rozhlas 6 k dispozici od 20. 2. 2012. Dodnes jej neodvysílal.)

Podle zákona nesmí člen Rady České televize a Rady Českého rozhlasu zastávat žádné funkce ve veřejné správě, přičemž veřejnou správou se rozumí samospráva i státní správa. Ale co je to přesně ta funkce ve veřejné správě? Funkce primátora či starosty? Funkce tajemníka obecního úřadu v Horní Dolní? Funkce vrátného na ministerstvu? Funkce ředitele odboru v centrálním orgánu státní správy? Funkce zástupce vedoucího oddělení kdesi na magistrátu? Funkce předsedy bytové komise? Funkce tiskového mluvčího? Funkce ředitele Národní knihovny? Funkce člena zastupitelstva nějaké městské části? Tohle všechno, nebo jen něco? Patří sem pouze funkce volené a jmenované? Nebo i funkce pověřené? Nevím a myslím, že to přesně neví nikdo. Právní analýzy se různí. (20-02-2012/03-04-2012)

Možná by se nad celou věcí dalo mávnout rukou, vždyť je to koneckonců jen další z nekonečné řady popletených výkřiků legrační partičky notorických petentů, jejichž podpisy už řadu let nechybí pod žádnou ptákovinou či lumpárnou. Jenže ono se před zlem, a nota bene patologickým zlem, nemá ustupovat. Proto je třeba hodně nahlas vykřičet do světa: Režisérky Sommerová a Václavová jsou bezcharakterní lhářky! A jsou ostudou organizací, jejichž jménem vystupují! (21-03-2012)

V obou případech byla cílem stejná věc. Co se liší, je použitá metoda, jak k tomu cíli dojít. V prvním případě se o to FTV Prima pokusila změnou licenčních podmínek, podruhé pak vrácením své historické licence a jejím nahrazením licencí Prima family. Kupodivu se však liší ještě jedna věc. Přestože cíl byl totožný, tzn. očištění Primy od regionálního vysílání, státní regulační orgán při vyřizování věci pokaždé uplatnil diametrálně odlišný přístup. (20-03-2012)

Chápu, že v konkurenci s kombajnéry z Plechové kavalerie či dojičkami z Druhého dechu, které teď nová Nova pouští v „primetimu“, nemůžou pokleslí američtí hrdinové typu agenta Jacka Bauera obstát. Faktem nicméně zůstává, že asi nejsem jediný, kdo si ještě docela dobře pamatuje doby, kdy Nova (CET 21 – Středoevropská televize pro 21. století) ze zásady normalizační produkci nepouštěla. Natož pak v hlavním vysílacím čase. (14-03-2012)

Se zájmem jsem si přečetl analýzu veřejnoprávnosti České televize z pera Vladimíra Justa, kterou si objednala Rada České televize. Místy mi Justův text sice připomíná spíše politickou agitku než věcnou analýzu, ale v zásadě proti způsobu, jakým se Just svého úkolu zhostil, tj. čistě osobní, subjektivní, pocitové hodnocení s řadou „epických“ odboček, nic nemám. Určitě to je jedna z možných metod. Jedinou otázkou ovšem zůstává, zda takový text toho víc vypovídá o České televizi, či o autorovi.(13-03-2012)

Nikdy v historii novodobých česko-slovenských vztahů se něco podobného nestalo. A to jsme zažili období, kdy na náprotivných březích řeky Moravy úřadovaly vlády zcela opačného politického zabarvení. Stalo se to naopak v čase, kdy na Slovensku i v Česku volební matematika podobným způsobem vynesla k moci obdobné pravicové koalice, přičemž předsedové vlád se dokonce rekrutují z partnerských politických stran. A nic na tom nemění ani fakt, že slovenská premiérka má aktuálně nakročeno do politického důchodu. Možná to je právě tím, nicméně přesto platí: tím hůř!!! (10-03-2012)

Co vlastně český občan o třináct let starém sporu o televizi Nova ví? Co mu bylo dovoleno se dozvědět? Oficiální a prakticky všemi médii dokola omílaná verze je jasná: český padouch Železný okradl ctihodného Američana Laudera a my jsme za to museli zaplatit 10 miliard. Opravdu? (10-03-2012)

(Psáno pro Český rozhlas 6 pro pořad Názory a argumenty. Zvukovou podobu tohoto komentáře má Český rozhlas 6 k dispozici od 2. 1. 2012. Dodnes jej neodvysílal.) 

Záměrně předesílám, že tenhle text není o Václavu Havlovi. Je o nás, je o zrcadle, jež Havlova smrt nastavila. Zvláště pak jeho nejzarytějším obdivovatelům. Ano, Havel měl své příznivce, měl ovšem také politické protivníky. A už to je signifikantní, že za jeho největší oponenty dnes v zrcadle médií nejsou považováni komunisté, s nimiž se v disentu potýkal, nýbrž Václav Klaus, se kterým naopak po Listopadu ušel kus společné cesty. Takže: není to vlastně celé jinak? Už to o něčem vypovídá. (01-01-2012 / 03-03-2012)