Napsali o mně - 2016

ROZHOVOR „Havel byl statečný disident a špatný politik,“ tvrdí místopředseda Alternativy pro Česko a bývalý člen ODS Petr Štěpánek. Problém dneška jsou podle něj Havlovi pohrobci, které označil za sebestřednou partičku pravdoláskařů, kteří si z Havla udělali monstranci, svatý obrázek a úplně pominuli jeho politické i lidské chyby. Za největší hnus dnešní společnosti považuje, když se z kritiků Evropské unie dělají agenti Moskvy.

Někdejší český premiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart při zahájení slavnostního koncertu v pražském Rudolfinu k nedožitým 80. narozeninám Václava Havla řekl, že „by se mohlo zdát, že slova o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí jsou všechno, co zbylo z Václava Havla. Pro jedny jsou ta slova zdrojem posměchu, pro druhé erbovním znamením.“ Jsou to pro nás už jen slova? Zhořkla nám snad představa vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí?

Nejde ani tak o tu samotnou větu Václava Havla, která byla náhodná, nijak extra připravená. Dnes ani nejde o Havla. Václav Havel má své pevné místo v novodobé historii České republiky a pro řadu z nás, včetně mě, bylo období sametové revoluce možná nejkrásnějším obdobím našeho života. Nemám potřebu v roce dva tisíce šestnáct nadávat na Havla. Havel by statečný disident a pak to byl špatný politik.

Toho se týká i má další otázka. Jak s odstupem času tedy hodnotíte působení a politiku Václava Havla?

Pro mě to byl setrvalý sešup. Zatímco datum dvacátého devátého prosince devatenáct set osmdesát devět, kdy byl Havel docela absurdním způsobem jednomyslného parlamentu zvolen prezidentem republiky, byl nádherný den. V těch prvních měsících, možná i letech mnozí sledovali Havla se sympatiemi a vždy jsem říkal, že Havel a Klaus byly dvě strany jedné mince, která měnila naši republiku z totalitní země na normální. Od roku devadesát dva, ale možná už předtím, když se ho chtěl Havel a spol. zbavit tím, že ho odsunou do centrální banky, tak tehdy nastává ten sešup, o kterém jsem mluvil. Pomalu jsem k Havlovi ztrácel sympatie a tou finální ranou, kdy se pro mě stal negativní politickou postavou, byla revoluce v České televizi, kdy Havel propásl možnost být spojovníkem mezi znesvářenými lidmi i uprostřed rodin. Naopak zaštítil jednu z největších prasáren, politicko-mediálních prasáren, které se v polistopadové historii odehrály.

A jak pohlížíte na kritiku, která se snáší na jeho hlavu?

Nemám potřebu ho teď kritizovat, to je věc historiků. Problém dneška jsou Havlovi pohrobci, ta sebestředná partička – někdo jim říká havloidi, pravdoláskaři, pražská kavárna a tak dále, kteří si z Havla udělali monstranci, svatý obrázek, úplně pominuli jeho politické i lidské chyby a dělají z něj světce. Havlovi nejvíc neubližují ti, kteří ho (stejně jako já) vidí jako člověka se všemi klady a zápory, ale ti, co ho takhle šíleným způsobem adorují. Říkám tomu kim-ir-senizace Václava Havla. Když vidíte velkoplošné billboardy s Havlovou podobiznou na průčelí Národního muzea na Václavském náměstí a vedle toho si vyhledáte obrázky, kdy tam visel Gottwald, něco je špatně. Jediný výsledek bohužel je, že akce vytváří reakci a reakce obyčejných lidí, kteří by jinak na Havla nenasazovali. To bohužel odnáší Václav Havel.

Petr Pithart také řekl, že má pocit, že Havlův odkaz není v Česku trvale udržován. Udržujeme Havlův odkaz? A měli bychom?

Pokud budou Havlův odkaz udržovat lidé typu Pitharta, tak u většiny národa ten odkaz zničí. To je mi opravdu milejší Klaus, který nad rakví svého předchůdce v prezidentském úřadě pronesl opravdu pietní a důstojnou pohřební řeč, ač ji vlastně říkal Havlův největší politický polistopadový konkurent. I ten konkurent umí samozřejmě říci o Havlovi spoustu pozitiv. Ale adorace lidí typu Pitharta má opačný účinek u podstatné části veřejnosti.

Pithart zároveň prohlásil, že se jakýmsi račím pochodem vzdalujeme Evropské unii, Evropě, Západu. Tvrdí, že jsme tak už nesporně vnímáni vnějším světem. Vidí nás zahraničí pouze jako ty, kdo nechtějí Evropskou unii? Vzdalujeme se Západu?

Odpovím řečnickou otázkou. Je dnes Západ na západě? Vždyť socialismus se na nás dnes valí z Bruselu a Evropské unie a od Obamovy americké administrativy. Tím neříkám, že na východě v Moskvě je dnes ten Západ a my se máme upínat tam. Za největší zločin havloidů, eurohujerů, pražské kavárny, pravdoláskařů považuji, že ze všech kritiků Evropské unie a současného směřování Evropské unie i naší země, dělají agenty Moskvy nebo Putinovy agendy. O všech tvrdí, že chtějí obrátit naši zemi na Východ. Je to naprostý nesmysl, podpásovka a největší hnus současnosti. Pokud budu mluvit za sebe, nechci otáčet naši zemi na Východ, ale myslím si, že máme mít normální vztahy se zeměmi na západě i východě, severu i jihu.

Zmínil jste, že kritici Evropské unie jsou označováni za agenty Moskvy. Proč? Co je účelem takového označování?

Úplně stejně jako za minulého režimu bolševici. Ti také nikdy nepřiznali, že problémy, ve kterých se socialistické země nacházely, způsobili oni sami. Stejně to dělají i eurobolševici, jak jim říkám. Nikdy nepřiznají, že Evropskou unii vedou nesmyslným směrem, že všechny problémy způsobili oni svojí hloupou politikou a teď poslední vítačskou politikou. Oni to budou svádět na Putinovy agenty. Předtím to byli imperialističní agenti a v tomto slova smyslu se nic nezměnilo. Nastupuje zpět totalita, byť je to možná soft totalita, ale projevuje se obdobnými symptomy jako totalita bolševická.

Pithart ve svém projevu přítomné vyzval, abychom se račímu posunování se z Evropské unie a Západu postavili mnohem přesvědčivěji než dosud: „Věřím, že na to máte. I vy, pane premiére. Ozřejmujte znovu a znovu pro domov i pro svět naši polistopadovou zahraniční politickou orientaci. Naše místo v Evropě, ve světě. Jinak naň bude svět usuzovat ze stanovisek a gest... Koho asi?“ Domnívám se, že měl na mysli Miloše Zemana. Takže měli bychom bránit „račímu posunování“? A kazí Miloš Zeman pověst České republiky ve světě?


Problém dnešní Evropy není Zeman, ale politici vládnoucí Evropské unii. Nemám nic proti spolupráci evropských zemí, ale měla by mít podobu Evropských společenství, kdy by se Evropa vrátila do doby před Maastrichtem (nizozemské město, kde byla v roce 1992 podepsána smlouva o Evropské unii, která přetvořila předcházející Evropská společenství v Evropskou unii, pozn. red.) ke spolupráci národních států. Tendence dělat z ní spojené státy Evropské unie je nesmyslná a může vzejít v tragédii.

A vnímá svět podle vás Českou republiku jako protestanta Evropské unie?

Co je svět? Je to několik eurounijních papalášů? Není. S Čínou spolupracují všechny země světa. Někdy mám z těch řečí havloidů a eurohujerů pocit, že ruské tanky stojí na našich hranicích a přijedou sem každou chvíli, což je úplná pitomost. Nebezpečí Sovětského svazu bylo v tom, že vyvážel komunismus. Ale Putin? To není komunismus, mají rovnou daň a Rusko je země spíše imperialistická nebo kapitalistická. Co nám od Putina hrozí? Že s námi bude obchodovat? Dovážet plyn a ropu? Pokud se nestaneme úplně závislými, tak je to v pořádku. Co může udělat? Bude investovat? Tak si ohlídejme, aby u nás neinvestovali jen Rusové. To nebezpečí byl vývoz komunismu, to dnes nehrozí. Naopak nám socialismus importují ze západní Evropy.

Ve svém slavném projevu v Rudolfinu Václav Havel mluvil o naší vůli, či nevůli začlenit se do integrující se Evropy a do NATO. Řekl, že by to byla „nekonečná vina nás všech, kdybychom tuto naději promarnili. Nechceme-li ji ovšem promarnit, pak musíme začít u svých duší. Mám tím na mysli nutnost vyhlásit nemilosrdný boj českému provincionalismu, izolacionismu a egoismu. Všem iluzím o jakési lišácké neutralitě, své tradiční krátkozrakosti, jakož i všem typům českého šovinismu. Kdo dnes odmítá vzít na sebe svůj díl odpovědnosti za osud svého kontinentu a světa jako celku, podepisuje ortel smrti nad svým kontinentem a světem, ale především sám nad sebou.“ Je toto zamyšlení stále aktuální?


Problém je, že Havel tento projev pronesl v roce devadesát osm. To znamená, že uplynula dvě desetiletí a ani Evropská unie, ani Severoatlantická aliance nejsou tím, čím byly v druhé polovině devadesátých let, to je problém. A to, že kritizujeme Unii i NATO, neznamená, že nutně musíme každý jako variantu stavět buď vystoupení, nebo zrušení těchto institucí. Chceme, aby fungovaly o dost jinak, protože pokud je povedou blázni jako dnes, tak se můžeme dočkat toho, kdy tito blázni vyprovokují válku.

Je těsně po krajských volbách. Hnutí ANO zvítězilo v devíti regionech ze třinácti a ČSSD skončila na prvním místě ve dvou krajích. Hovoří se o vítězství ANO, které celkem získalo pětinu všech hlasů. Považujete výsledek za vítězství, nebo prohru hnutí? Často je počet mandátů vyrovnaný.

Počítejte spolu se mnou. Babišovo hnutí volila pětina voličů, přičemž k volebním urnám se dostavila třetina voličů. To znamená, že dvacet jedna procent musíme vydělit třemi, reálně ho tedy volilo asi sedm procent voličů. To nesnižuje nebo nemění volební výsledek. Dokonce si nemyslím, že zbylé dvě třetiny voličů, které zůstaly doma a na volby se vykašlaly, že by Babiše nevolily. Z výsledku voleb nemám radost, ale respektuji ho. Teď nastane další problém. V krajích nastanou tendence všichni proti Babišovi, což ho posílí na celostátní úrovni, protože on rozehraje marketingovou a politickou hru. V tom je mistr: podívejte se, jak mi ubližují.

Jaký je váš názor na výsledek ČSSD v krajských volbách?


Tento výsledek jim přeju. ČSSD, kterou ovládli neomarxisté typu Dienstbier nebo Marksová, jsou zhoubou dnešního světa a příčinou jejich propadu.

Zuzana Koulová, 16. 10. 2016

Originál rozhovoru ZDE