REPORTÁŽ „Nechceme Killary“ a „Trump for president“. Taková hesla skandovali účastníci akce na podporu prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, která se konala uprostřed turisty přeplněné Prahy. Ti byli často hodně zaskočeni, že americké prezidentské volby vůbec někoho zajímají v tak vzdálené zemi, jakou je Česko.

„Kdo je proti Hillary Clintonové, tak až uslyší její jméno, zapíská,“ instruoval demonstranty jeden z organizátorů, přičemž rozdával píšťalky. Tak začala v horní části Malostranského náměstí v Praze akce nazvaná Trump for president, naděje pro svět i USA, stop „Killary“ Clinton, kterou svolalo sdružení Hej, občané. Na adresu USA a jejich velvyslance v ČR Andrewa Schapira tam padala mnohá obvinění.

Obama není Reagan

Před kostelem svatého Mikuláše se sešlo na padesát lidí, aby podpořili Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Mezi nimi vlály například Konfederační jižanská vlajka a prapor samozvané Doněcké lidové republiky. Turisté, kteří procházeli okolo, často dost zaskočeně kroutili hlavami, proč v srdci Evropy někdo řeší americké prezidentské volby.

„Policistů uniformovaných i neuniformovaných je zde zhruba stejně jako nás. Podporujeme ale dobrou věc a tou je zvolení Donalda Trumpa. Jsem amerikanofil, ale dnes mně podobné nazývají Putinovi agenti či rusofilové. Nicméně svět se od doby Reagana dost změnil. Obama není Reagan a Putin není Brežněv. Amerika není tou zemí, kterou jsme měli rádi,“ řekl na úvod místopředseda Alternativy pro Českou republiku Petr Štěpánek.

Podle něj Česká televize nepojímá americké prezidentské volby objektivně, ale spíše jako volební štáb Hillary Clintonové a proto je třeba na Kavčí hory vzkázat: „Takovou ČT nechceme!“ Štěpánek prý jako malý kluk miloval skauting, ale nyní prý preferuje „trumping“.

Špatná pověst USA

„USA mají dnes ve světě špatnoou reputaci. Když někdo vidí Američana, říká si, to je ten yankee, co chodí po světě a dělá bordel. Nicméně běžní Američané jsou prvními oběťmi tamních nadnárodních koncernů a vojensko-průmyslových komplexů. Nezpomeňme, že Clintonová byla ministryní zahraničí USA,“ sdělil politolog Daniel Solis, který měl na tričku nápis: „Rusko války nezačíná, Rusko války končí!“

Kandidát do Senátu Martin Konvička zase popisoval děj knihy Chalífát od amerického spisovatele science fiction Toma Kratmana. Je o Evropě ovládané muslimy. „V Americe je v knize prezidentkou lesbická černoška a ve skutečnosti Obama, což není až tak velký rozdíl,“ podotkl s tím, že záleží jen na nás, jestli evropské hranice chalífátu budou v Krušných horách anebo na Rýnu.

„Oslovil jsem přes padesát vysokoškolsky vzdělaných cizinců – koho by volili, kdyby byli Američany. Většina z nich byla pro Trumpa s tím, že Clintonová je úzce spojená s vojenskoprůmyslovými komplexy a směřuje k válce. Já se budu modlit, aby vyhrál Trump,“ prohlásil Giuseppe Maiello, který byl ohledně voleb velkým sympatizantem levicového demokratického kandidáta Bernieho Sanderse, jenž však v červenci odstoupil.

Sociolog a předseda Alternativy pro Českou republiku Petr Hampl zdůraznil: „USA patří k nejnenáviděnějším zemím světa, protože jim vládnou morální zrůdy typu Obamy a Clintonové. Byrokrati obou velkých stran tam vedou válku proti Trumpovi, ale i proti nám. Jeho boj je totiž i naším bojem. V Rakousku dokázali zastavit Hofera jen kvůli tomu, že zfalšovali volby. Velvyslanec USA se u nás chová jako říšský protektor.“ Dále ještě dodal, že hlavními nepřáteli jsou George Soros, bankéři, Saúdové a neziskovky. I samotnou Ameriku je podle Hampla třeba pokládat za nepřátelskou mocnost, ale doufá, že se to změní.

Pavel Matějka ze Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa prý před rokem podal na Andrewa Schapira trestní oznámení a proto si přeje: „Snad zdravý rozum Trumpa zvítězí a skončí ‚protektorát Čech a Moravy‘ vedený Schapirem.“

Demonstranti se nakonec vydali průchodem u Akademie múzických umění k americké ambasádě. Tam už policisté zabezpečili páskou chodník u velvyslanectví a prolustrovali pár fotografů. Ještě několikrát zaznělo „Nechceme Killary“ a „Trump for president“, načež se skupina vydala pořídit si „rodinné foto“ na Karlův most.

Jan Rychetský, 25. 9. 2016

Originál článku ZDE