Jan Zahradil se na svém facebookovém profilu pochlubil: „Právě jsem vyrazil Petra Štěpánka. Dokápla poslední kapka, v momentě, kdy nadšeně doporučil další článek paranoika Hájka (toho, co nepochází z opice)...“ (Šlo o tento Hájkův politický komentář.)

To je věru zajímavé prohlášení. Nikdo mě samozřejmě odnikud nevyrazil, já bych se ani nedal. To jen popletený první místopředseda ODS žije v představě, že když si na facebooku někoho zablokuje, „řídí“ celý svět. Skutečnost je ovšem taková, že udělal jenom další z kroků – ani první, ani poslední –, kterými blokuje sám sebe od reality. To ovšem není u bruselských panáků nic nového.

Pozoruhodný je rovněž důvod, který uvádí. Napsal jsem to již mnohokrát, takže jen zopakuji: S Petrem Hájkem netřeba vždy a úplně ve všem souhlasit, ale je moc dobré jej číst. Proč? Protože je to obohacující. Hájek vás nutí přemýšlet a nahlížet věci z jiných úhlů. Je to totiž originální a nesmírně kreativní chlapík. Ostatně Václav Klaus není žádný hlupák a moc dobře ví, proč se podobnými "týpky" dlouhá léta obklopuje. Šedivé myši, jako je kupříkladu sám Zahradil, ze kterých, jak je rok dlouhý, nic originálního nevypadne, jsou nanic.

Současná ODS jde opačnou cestou. Všeho originálního se zbavuje, vše jen trochu odlišné je umlčováno, chcete-li zablokováno.

Takže si to shrňme. Jan Zahradil je dlouholetý vysoký funkcionář ODS. I on byl členem nečasovského vedení, které kdysi mocnou stranu přivedlo k jednocifernému volebnímu výsledku. Přímo osobně pak ODS od 7,72 %, kterých dosáhla ve sněmovních volbách 2013, přivedl k 7,67 % v eurovolbách, které byly o rok později. To už byl celý rok opět prvním místopředsedou. Z devíti členů europoslaneckého klubu se ODS slavně propadla ke dvěma. K tomu se dá jen a jen pogratulovat.

Zaznamenáníhodné ovšem je, jak je Zahradil, jemuž schází elementární sociální inteligence, což dennodenně předvádí svými „nasíracími“ posty právě na facebooku, „šikovný“, pokud jde o umístění sebe sama na nějaké kandidátce. Když jsem o něm před dvěma lety napsal, že zpoza Nečasovy se přes Mirčinu jen přesunul za Fialovu řiť, přišla mi následně na olomouckém kongresu pogratulovat polovina tehdejšího odesáckého europoslaneckého klubu.

Co z toho všeho plyne? Šedivé myši vítězí. A podle toho také zdejší politika vypadá.

21. 11. 2015