Články - 2015 |
Milé dámy, vážení pánové!
Co se to děje s naším světem, že se tu společně scházíme lidé pravicových i levicových názorů? Co se to děje s naším světem, že namísto toho, abychom spolu vedli klasický, věčný, standardní pravo-levý politický souboj, stojíme tu společně na stejné straně pomyslné barikády?
Je to vcelku jednoduché. Cítíme ohrožení. Ohrožení, které si nevybírá podle našich politických preferencí. A kdo že nás ohrožuje? Chtělo by se odpovědět, že vyznavači agresivního islámu, ale to je jen část pravdy. Zdravá společnost totiž má dostatek obranných mechanismů, kterými se každému ohrožení může bránit. Jenže my nejsme zdravá společnost. Proč? Protože někteří lidé, a bůhhví proč se jim říká společenské elity, myslím politiky a média hlavního proudu, toto ohrožení bagatelizují, zastírají, zpochybňují, retušují, prostě cenzurují. V takové společnosti pak ovšem standardní obranné mechanismy nefungují.
To takhle ráno přijdete na redakční poradu, když vtom se ve dveřích objeví chlapík se samopalem a s výkřikem Alláh akbar postřílí vás i vaše kolegy. S islámem to ale prý nemá vůbec nic společného.
Jindy zase dopravní letadla narazí do dvou mrakodrapů, přičemž zemřou tři tisíce lidí. V městech jisté části světa to vyvolá takové nadšení, že se ulice zaplní rozesmátými a nadšenými lidmi, kteří ponejvíce volají Alláh akbar. V televizi nám to raději ani neukážou. S islámem to ale prý nemá vůbec nic společného.
V srdci Afriky vraždí po tisících partička Mohamedových vyznavačů, co si říká Boko Haram, ale s islámem to prý nemá nic společného.
Omaskáčování prorokovi učedníci z Islámského státu upálí jordánského pilota, neboť Alláh je veliký, ale s islámem to prý nemá nic společného.
Evropu zaplavují další a další vlny muslimských migrantů, ale s islámem to prý nemá nic společného.
Muslimští radikálové polehoučku propašovávají do evropských končin s naší civilizací naprosto nekompatibilní právo šaría, ale s islámem to prý nemá nic společného.
Už chybí snad jen závěr, že s islámem nemá nic společného ani islám.
Připadá vám to padlé na hlavu? Zachovejte paniku! Ono to samozřejmě JE padlé na hlavu. A tak jsme v rámci povinné propagandy politické korektnosti ubezpečování, že všechna ta zvěrstva, co se na nás odevšad valí, nejsou plodem islámu, nýbrž islamismu. Zřejmě podle logiky, že ani islamismus nemá s islámem nic společného.
Někteří jdou ještě dál. Kupříkladu předseda Sněmovny Hamáček (ČSSD) po zavraždění francouzských karikaturistů přispěchal s tvrzením, že na vině není islám, nýbrž terorismus. Na to se nedá reagovat jinak než citací ze Švejka: Pane vachmajstr, voni jsou ale hlava! Žádný terorismus totiž neexistuje sám o sobě. Každého teroristu pohání nějaká ideologie či víra. Takže ke slůvku teror je třeba VŽDY přidat nějaké adjektivum. Komunistický, nacistický, fašistický, ultralevicový, ultrapravicový a nebo... islámský.
Co se to s naším světem stalo, že to, co vidí tolik obyčejných lidí, popírají slepotou smrtící politické korektnosti stižení (či snad zajatí?) evropští potentáti politického i mediálního mainstreamu? Zajímavé je, že to jsou namnoze ti samí, kteří za jiných okolností, třeba když jde o ekologistické bubákoviny, dogmaticky vyznávají princip předběžné opatrnosti. Když ale jde o naši vlastní křesťansko-židovskou či antickou-křesťanskou civilizaci, nazývejme ji dle libosti, jakákoli předběžná opatrnost jde stranou.
Předběžnou opatrnost ovšem v případě islámu, respektive hromadné muslimské migrace do Evropy vyznávají obyčejní lidé. Člověk nemusí být rasista ani xenofob, aby si domyslel, kam směřuje demografický vývoj a kam povede ustupování z našeho způsobu života. Ostatně byl to náš přítel, pak nepřítel, pak zase přítel a nakonec definitivně nepřítel Kaddáfí, kdo pronesl onu památnou větu: Dobudeme Evropu dělohami našich žen!
Všichni tihle sluníčkářští dobroserové jsou ovšem navíc ještě nebývale agresivní. Máte-li odvahu artikulovat svoje obavy, vrhnou se na vás jako kobylky, obviní vás z rasismu a xenofobie, způsobí vám pracovní problémy, ostrakizují vás, zesměšňují vás, denuncují vás.
Média hlavního proudu nás dennodenně masírují, že extremisté tohle, extremisté támhleto. Rovněž je přesně nadekretováno, kdo je proevropský a kdo protievropský. Zkrátka, když říkáte či pojmenováváte věci, které obyčejné lidi opravdu zajímají, trápí či přímo bolí, nebo věci, kterých se mnozí lidé skutečně obávají, okamžitě dostanete nálepku v lepším případě populisty, v horším extremisty. Suma sumárum: Politický a mediální mainstream, zdegenerovaný povinnou politickou korektností, zcela převrátil hodnoty.
Nazývejme proto alespoň my věci pravými jmény. Extremisté nejsou ti, kteří svobodně a otevřeně – byť třeba z nejrůznějších, často i protichůdných ideových pozic – pojmenovávají neduhy naší současnosti. Skuteční extremisté se dnes nacházejí v unifikovaných řadách evropského politického a mediálního hlavního proudu. Copak naši předkové budovali naše země a náš hospodářský, kulturní a politický systém proto, abychom jej ve jménu povinného, všeobjímajícího, leč fiktivního „dobra“ rozmělnili, zdeformovali, zničili a nakonec pohřbili?
Co se s tím dá dělat? Jedna možnost tu je. A proto se tu dnes setkáváme společně, lidé zprava i zleva. Můžeme tyhle povedené politiky vyhnat, prostě je nevolit. Je to pouze na nás, na voličích. Ostatně k čemu nám jsou potentáti, kteří se po dalším z masakrů sjedou do Paříže, nechají se hermeticky oddělit od občanů a pod dohledem stovek tajných policajtů se dvě stě metrů demonstrativně projdou ulicí ověnčenou nastrčeným komparsem, leč dokonale vyčištěnou od nás, od lidí, kteří tu v Evropě žijeme?
Ale ať si mainstreamoví extremisté křičí, ať třeba vzteky puknou. Opravdovou svobodu nelze natrvalo udusit. Svoboda je totiž jako mokrý jíl. Čím víc jej v dlaních tisknete, tím více vám mezi prsty proklouzává. Pročež platí: Všeho do času! Už to ostatně vidíme. Bezpohlavní mainstreamové evropské politické strany ztrácejí voliče a oficiózním médiím lidé nevěří ani pozdravení.
25. 4. 2015