Napsali o mně - 2015

ROZHOVOR Politický glosátor, spoluzakladatel a dlouholetý člen ODS Petr Štěpánek v rozmluvě s ParlamentnímiListy.cz komentuje důležité události uplynulého roku na domácí i zahraniční scéně. Štěpánek ale rozebírá také aktuální masakry v Paříži a navrhuje způsob, jakým otázku imigrace islamistů v Evropě nekompromisně vyřešit.

Loňský rok byl z hlediska výrazných událostí u nás i v geopolitice velmi rušný. Vyvrcholila ukrajinská krize a válka se tak výrazně přiblížila k našim hranicím, tzv. Islámský stát o sobě dal silně vědět… Z toho, co se v roce 2014 ve světě událo, co považujete za nejzásadnější a co ovlivní (ať už pozitivně či negativně) náš život v letošním roce?

Extremisté, kteří momentálně vládnou v Evropské unii a Spojených státech amerických, znovu rozpoutali studenou válku. Výsledky americké a eurounijní politiky jsou tristní. Rozvrácený arabský svět, občanská válka na Ukrajině. Tisíce mrtvých, miliony lidí na útěku.

Který z aktérů veřejného dění v naší zemi podle vás v roce 2014 hrál největší roli a proč?

Ištvan, Bradáčová, Pavel Zeman a další povedení státní zástupci. Loni sice nebyli tolik vidět jako rok předtím, ale jejich destrukce našeho společenského systému pokračuje. Množství trestně stíhaných starostů, radních, zastupitelů je neuvěřitelné. Divím se, že v téhle čarodějnické atmosféře se ještě vůbec někomu chce kandidovat, když jednou nohou je skoro automaticky v kriminále. Navíc – i kdyby jen půl slova šprochů, že si tihle výtečníci chodí pro instrukce na americkou ambasádu, mělo být pravdou, je to dokonalá tragedie.

Celá akce Nagygate se všemi těmi policejními manévry a demostrativními vazbami byl jen jeden velký pšouk. Bohužel s tragickými následky pro celou společnost. Ištvan a spol. by již dávno měli být hnáni k zodpovědnosti.   

Miloš Zeman, Andrej Babiš. To byla loni patrně nejfrekventovanější jména v českých médiích. Krom toho se ukázalo, že si oba politici zřejmě docela rozumí. Vidíte v tom nějaký potenciál do budoucna? Ve smyslu spekulativních scénářů, které se objevují, že by mohlo ještě v tomto volebním období dojít ke změně na postu premiéra…

Ti dva se (zatím) potřebují. Je otázka, jak dlouho jim to vydrží. Zemanův plán byl samozřejmě jiný, ale cestu mocenského ovlivňování reality přes Rusnokovu vládu a Zemanovce prokaučoval. Babiš je pro něho náhradní spojenec. Nic pěkného na tom není, ale úplně negativně to hodnotit také nelze. Koneckonců je to jen reakce na tu neuvěřitelnou řadu nýmandů a patologicky narušených osob, které ČSSD generuje do svého čela, a tím pádem – bohužel – i do Strakovy akademie: Špidla, Gross, Paroubek, Sobotka. To nevymyslíš! O Sobotkovi Šlouf napsal, že jeho stropem je být asistentem poslance. Asi ví, o čem mluví. A podle toho také zdejší politika vypadá.

Jak byste zhodnotil roční působení Andreje Babiše na ministerstvu financí? A co Babišovo dosavadní působení v politice vůbec? Opozice ho kritizuje za to, že si prý v zemi upevňuje moc, dál skupuje firmy, primátorka z jeho hnutí řídí Prahu a za chvíli si nás koupí všechny… Je to skutečně až tak hrozné? Nejde jen o laciný způsob, jak si najít témat pro kritiku vládní strany?

Vzpomínáte, co toho v Klausově éře novináři napsali o straně jednoho muže? Teď je sice ticho po pěšině, ale ta opravdová one man show začala teprve teď. Výkony lidí, kteří naskočili do bezpohlavního mocenského vlaku jménem ANO, jsou vesměs tristní: Válková, Prachař, Krnáčová atd. Naproti tomu sám Babiš, a můžeme si o něm myslet, co je libo, prokazuje nebývalý politický talent. A je úplně jedno, zda to má ze své hlavy, nebo se jen drží pokynů svých zákulisních poradců. Vzpomínám na jeho předvolební debatu s Mirkou Němcovou. Zatímco Němcová se zmohla pouze na antikomunistickou rétoriku, která ovšem pětadvacet let po pádu komunismu skoro nikoho neoslovuje, Babiš říkal a stále říká přesně to, co chce středostavovský, spíše vpravo inklinující občan slyšet. A ještě nabídl naději, „bude líp“, což je vůbec ta nejžádanější politická „komodita“. Že je líp především Babišovu Agrofertu už onen občan příliš neřeší.  

Podle Miroslava Kalouska lže Andrej Babiš o státním rozpočtu, a poněvadž ovládá média, novináři si netroufnou říct pravdu, a tak raději střílejí do prezidenta Miloše Zemana a Babiš si tak v klidu upevňuje svoje pozice. Podepsal byste to? Nedá se ale říct, že za úspěch Babiše mohou právě bývalé vládní strany ODS a TOP 09, protože svým stylem vládnutí voliče Babišovi v podstatě naservírovali na talíři?

Naprosto s vámi souhlasím. Paradoxní ovšem je, že ozdravení veřejných financí, ze kterého momentálně těží sobotkovsko-babišovská vláda, je dílem vlády nečasovsko-kalouskovské. Jenže vnější praxe Nečasovy a Kalouskovy pravicové politiky byla zároveň tak zoufalá, že voliče spolehlivě odehnala. Babiš je dostal naservírované přímo na podnose. Druhým paradoxem ovšem je, že stejným způsobem Babiš konzumuje i levicové voličstvo.

Rušno bylo i kolem prezidenta Miloše Zemana, zvláště na podzim, kdy se na něho snesla vlna kritiky za nejrůznější výroky od Číny, přes komentář rusko-ukrajinských vztahů po listopadové Hovory z Lán. Zasloužil si to prezident?


Dovedete si představit kupříkladu britskou královnu, jak v rozhlasovém interview posluchače zpraží vulgárním slovníkem hospody čtvrté cenové skupiny? K hlavě státu přece patří jistý majestát. Ano, i prezident může trochu provokovat, ale musí to být na úrovni. Jsem ten úplně poslední, kdo by se pohoršoval nad pár vulgárními slovy, ale jsou prostě věci, které prezident dělat nemůže a nesmí. Jinou věcí je ostřelování Zemana za jeho „východní“ politiku. To je hanebná podpásovka.

Nejvýrazněji se kritici projevili 17. listopadu nejprve na Národní třídě s červenými kartami a následně téhož dne na Albertově, kde létaly i vajíčka před zraky dalších evropských prezidentů. Argumenty demonstrantů byly, že Miloš Zeman navzdory slibu nesjednocuje společnost. Ta je skutečně rozdělená, nicméně dá se říct, kdo to primárně zavinil?

Tomu, že jde o nějaké spontánní akce, může věřit jen hlupák. Výrobu a distribuci červených karet musí někdo zorganizovat, zařídit a taky zaplatit. Nemám potřebu pátrat, zda tyhle stopy vedou do okolí Schwarzenbergova volebního štábu či na americkou ambasádu, ať je to tak či tak. anebo úplně jinak, s rozeštváváním společnosti si zahrávají právě tihle „organizátoři“. Že jsou někteří lidé jako ovce, na tom není nic nového. V tomto případě se ovce dobrovolně označily červenými kartami. Ponejvíce připomínaly Maovy následovníky mávající rudými knížkami.

Slovenská expremiérka Iveta Radičová v rozhovoru pro ČTK řekla, že výroky prezidenta Zemana ohledně Ruska a Ukrajiny nejsou státnické a jen přilévají olej do ohně.

Myslím, že zoufalé političce, která ve jménu zájmů Bruselu položila vlastní vládu, by slušelo spíše mlčet než rozdávat svoje moudra. Byla to právě Radičová, kdo Ficovi na Slovensku předal moc doslova zabalenou v dárkovém balíčku a převázanou červenou stuhou.

Věrný své ostré kritice prezidenta zůstal Karel Schwarzenberg a jeho TOP 09. Z této strany čím dál intenzivněji zaznívají nelichotivá slova vůči hlavě státu i vládě, že kašle na politiku lidských práv a odkaz Václava Havla v zahraniční politice. Vnímáte to stejně? A jak vůbec tu „havlovskou politiku“ definovat?

K výbavě velkého politika patří i umění prohrávat. Karel Schwarzenberg předvádí, že je politikem trpasličím a že je jen dobře, že v prezidentském klání neuspěl. Totéž platí o eurofilní Topce, trčící z bruselské řiti. Děsím se nápadů na její slučování s ODS.

Václav Havel měl dva hvězdné okamžiky. První, když se proti totalitní moci zastal party svobodomyslných vlasatých muzikantů, v důsledku čehož se zrodila Charta 77. Druhým pak byla sametová revoluce. Havlova následná politická kariéra už tak hvězdná není, spíše naopak, navíc měla trvale sestupnou tendenci. Nevidím žádný důvod, proč by se Česká republika měla v zahraniční politice držet ausgerechnet Havlova odkazu.

Současné svatořečení, já tomu říkám kim-ir-senizace, Václava Havla je trapné a nechutné. Pravdoláskaři si z mrtvého Havla vyrobili svatou monstranci, ve skutečnosti je to spíše beranidlo jejich, přesněji spíše cizích mocenských zájmů. Účinek onoho propagandistického náletu je však naštěstí spíše opačný.  Zapnu ČT1 – Havel, přepnu na ČT 2 – Havel, přepnu na ČT24 – Havel. Tohle fakt nevymyslíš. Opravdu propagandistický běs! Jediné řešení je vyhodit celé Kavčí hory do povětří, protože Zelenkův duch je tam zřejmě zakletý.

Dostaneme-li se krátce do zahraničí, jaká mohou být i s přihlédnutím k ukrajinské krizi a islámskému fundamentalismu bezpečnostní rizika pro svět (nejen) v příštím roce? Nebo se máme spíše obávat Ruska a jeho imperiálních choutek, jak o tom mluví někteří politici? Jinými slovy, hrozí válka v širším měřítku?


Ta rizika už jsou dávno tady. Naposledy se zhmotnila v pařížské redakci humoristického týdeníku. Namísto toho, aby Západ korigoval svoji sebezničující politiku, pustil se do ukrajinského dobrodružství. Doprovází to propagandistické vymývání mozků o ruské imperiální rozpínavosti. A ovce označkované červenými kartami to papouškují, ačkoli ruské hranice se směrem na západ neposunuly ani o metr, zatímco NATO se na východ rozšířilo o tisíce kilometrů.

Poslední dobou se i u nás rozhořel spor o to, zda bychom měli přijímat imigranty z odlišných kulturních prostředí. Podle prezidenta Zemana je lepší pomáhat lidem v jejich domovské zemi, kněz Tomáš Halík naopak tvrdí, že je naší morální povinností přistěhovalce přijmout. Co si o té debatě myslíte? Jak bychom to měli v EU obecně řešit?

Problém je vývoz našeho euro-amerického způsobu života do zemí, které mají jinou kulturní, společenskou i politickou tradici. Nechme ty země na pokoji. Zmizí i lodě s tisíci uprchlíky. Jenže dalším problémem je sobecká krátkozrakost západoevropských levicových stran. Dělal to Blair, Mitterrand a mnozí další. Jejich imigrační politika nebyla nic jiného než dovoz jejich budoucích voličů. Jenže Británii i jiným zemím nyní hrozí, že se v nedlouhém horizontu stanou většinově muslimskými zeměni. Jestli výsledkem azylové politiky má být zničení naší vlastní kultury a našeho způsobu života, pak v tom pokračujme. Halík je blázen.

Myslíte, že poslední teroristický útok v Paříži bude dostatečným impulsem, že politici začnou jednat?

Obávám se, že pro extremistické apoštoly politické korektnosti, kteří tu vládnou a kteří země Evropské unie přivedli k nebývalému úpadku, to impulsem nebude. Může to ovšem být impulsem pro veřejnost, která celou tuhle garnituru pošle k čertu, dokud ještě není úplně pozdě.

Myslím, že je potřeba vyslovit to nahlas. Jediné, co Evropa potřebuje, je „reconquista“. Záměrně to dávám do uvozovek, protože její podoba musí mít na prahu třetího tisíciletí samozřejmě jinou podobu než na přelomu prvního a druhého tisíciletí. Proč reconquista? Protože navzdory tomu, že nepochybně existují také umírnění muslimové, neexistuje žádný umírněný islám.

Jakým směrem může pokračovat spolupráce mezi EU a Spojenými státy? Výraznou otázkou v příštím roce zřejmě bude dohoda TTIP. Měla by smlouvu Evropa přijmout, nebo ji poškodí? Jaké případné alternativy EU má?

Dohoda TTIP je výhodná pouze pro Spojené státy. Přirozený prostor pro obchodní expanzi evropských zemí je směrem na východ. Jediná smysluplná alternativa je normalizovat vztahy s Ruskem.

Co obecně soudíte o situaci ve Spojených státech i o pozici USA na mezinárodním poli? Mluví se o vzkříšení amerického průmyslu díky návratu výroby do USA a břidlicovém plynu, který prý navíc stojí za poklesem cen ropy a ekonomickými problémy Ruska. Bude Amerika i nadále světovou velmocí číslo jedna? Co může její pozici reálně ohrozit?

Celoživotnímu amerikanofilovi se to neříká snadno, ale politika USA posledních let je tristní. Korunu tomu nasadil Obama, suverénně nejhorší prezident více než dvousetleté historie Spojených států. Nejsem odborník na energetiku, ale kdesi jsem četl, že těžba břidlicového plynu je ekonomicky o dost náročnější než těžba ropy. Při příliš velkém poklesu cen ropy se ono nové břidlicové odvětví může stát ekonomicky nerentabilní. Byl by to jen další gól do vlastní branky. Amerika ještě nějaký čas světovou velmocí číslo jedna bude, ale její pozici nejvíce ohrožují její vlastní politika.

Radim Panenka, 9. 1. 2015

Originál článku ZDE