Články - 2013

Tak jsem si přečetl, že předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová se zapojí do řetězové hladovky a symbolicky tak uctí památku Marie Charouskové, jedné z desítek obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Celostátní řetězová hladovka probíhá pod patronátem občanské iniciativy bezkomunistů.cz. a klade si za cíl upozornit veřejnost na návrat komunistů do veřejných funkcí.

Myslím, že opravdu neexistuje lepší demonstrace toho, do jakého myšlenkového vzduchoprázdna se vysocí představitelé současné občanské pravice v posledních měsících bohužel posouvají. Ctím zásadu „každému jeho nebe“, a respektuji proto i svobodné rozhodnutí kohokoli držet hladovku za cokoli. Nicméně na podobná pozerská gesta operetní politiky mravního kýče jsem zvyklý spíše v provedení pravdoláskovních pohrobků nepolitické politiky, a ne od političky, jež aspiruje na to být volebním lídrem stále ještě nejvýznamnější pravicové strany v zemi.

Iniciativy jako je ta bezkomunistů.cz mají pro faktický boj se zločinnou komunistickou ideologií nulový význam. Ba dokonce výsledná hodnota jejich působení je spíše záporná, neboť jejich jediným reálným výsledkem je další semknutí a radikalizace vyznavačů srpu a kladiva. To je ovšem jejím iniciátorům zřejmě jedno, oni si komunisty vlastně tak trochu pěstují, protože v okázalém protikladu proti nim mohou demonstrovat svoji vlastní mravní výjimečnost a nadřazenost. Jenže opakem komunisty není antikomunista, nýbrž demokrat.

Jsem ten poslední, kdo má radost z bolševiků pokropených živou vodou. Jejich návratu do veřejných funkcí ale nezabrání žádné hladovky, byť by byly myšleny sebeupřímněji a se vzpomínkou na nebohou Marii Charouskovou, nýbrž poctivá, chytrá pravicová politika a každodenní mravenčí práce. Od vrcholného politika konzervativní pravice očekávám to druhé. Nepochybuji, že i rozumné voliče to osloví víc.

25. 8. 2013