Spustil jsem na Nový rok poprvé počítač. Je krásný slunný den, státní svátek, dvacáté výročí vzniku České republiky. Po chvíli dosurfuju na iDnes.cz a bum, hned jsem dostal přes držku. Titulní článek – první v novém roce, hned v záhlaví – se jmenuje Česká faux pas: od angličtiny ministra Kužvarta po Klausovo pero.

Člověk se ještě ani nerozkouká a už to jede, už to iDnes do čtenářů hustí: Kavanův dotaz, zda lze vystoupit z NATO, Kužvartova angličtina, zapálený chilský národní park, Krejčířův útěk, Vlčkův mír pro Palestinu, Klausovo chilské pero, Hájkův Usáma bin Ládin coby fikce. Tak to prý má být sedm největších faux pas českého dvacetiletí. Takhle pohrobci svazácké Mladé fronty vítají nový rok a státní svátek.

Čtenář bez patřičné imunity si z podobné publicistiky nemůže odnést nic jiného než, že my Češi jsme největší hovada na světě, krade se tu zdaleka nejvíc na celém světě a v korupci se nám na celém světě také nikdo nevyrovná. Skutečnost je samozřejmě diametrálně odlišná: jinde se krade také, leckde se korumpuje ještě víc a co do trotlovitosti, také nejspíš budeme někde na světovém průměru.

V něčem se ale zřejmě opravdu lišíme. Naši novináři jsou pravděpodobně největší kazisvěti pod sluncem. A na prvním místě ti z Mladé fronty Dnes. Taková koncentrace poťouchlosti, pokrytectví, přizdisráčství, sebemrskačství a hlavně zlé vůle to se opravdu hned tak nevidí. V MF Dnes se činí už léta, ale dokonalost, jaké dosahuje současná redakce pod vedením Roberta Čásenského, to je fakt třída!

Přičtěme k tomu, že mladofrontovním presstitutům zdárně sekundují ti z Respektu a dalších plátků Bakalova mediálního impéria, následovaní gerilou z Kavčích hor, přidejme žumpu zdejšího bulváru, Bleskem počínaje a nováckým šíleným melodramatickým infotaintmentem konče, o Primě ani nemluvě, a směle můžeme propadnout pocitu, že z těch sraček již nikdy nelze vybřednout.

Ne že by zdejší politická, ekonomická a společenská scéna neposkytovala výživný materiál. Jenže to, co nám tu naši novináři dlouhodobě podsouvají, to už dávno není realita, nýbrž patřičně přifouknutá virtualita, dílem překroucená, dílem zmanipulovaná, dílem vyfabrikovaná, dílem zdramatizovaná, to vše za jediným účelem: urvat z koláče pozornosti co největší díl a co nejvíce toho prodat. Ano, aby toho majitelé médií a novináři co nejvíce prodali, aby v jejich vlastních kapsách cinkalo co nejvíce zlaťáků, válí nás dennodenně ve sračkách. A jako by nestačilo, že těch skutečných sraček je nejen u nás, nýbrž po celém světě po kotníky, naši mistři pera nám je servírují až po krk. Druhou stranou téhle mince pak ovšem zcela zákonitě nemůže být nic jiného než nasraná veřejnost, všeobecná frustrace a všeobjímající blbá nálada.

A tak vítejte do nového roku! Lepší než ten starý zcela jistě nebude. Koneckonců iDnes už vyslala jasný signál.

1. 1. 2013