Přijde-li řeč na zrušení tzv. koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu, vždy přispěchají odpůrci tohoto řešení s tvrzením, že tím bude ohrožena nezávislost veřejnoprávní médií. Opravdu?

Myšlenka, že existence koncesionářských poplatků garantuje nezávislost televize a rozhlasu veřejné služby, zatímco financování ze státního rozpočtu jejich nezávislost ohrožuje, je zcela iluzorní a ve skutečnosti je to jen zbožné přání odpůrců změny financování, ať už jsou jejich motivy jakékoli. Nic takového prostě neexistuje.

Kdyby cokoli takového platilo, pak z toho nemůže vyplývat nic jiného než, že nemáme ani nezávislou justici ani nezávislou policii ani nezávislého ombudsmana ani nezávislý NKÚ atd. atd., neboť všechny tyto instituce jsou také financovány ze státního rozpočtu. A na druhou stranu by z toho vyplývalo, že jedinými skutečně nezávislými institucemi v České republice jsou Česká televize a Český rozhlas. Obě tvrzení trochu skřípou, protože jisté mouchy lze nalézt tu i onde. Takže ve financování to zřejmě nebude.

Nezávislost příslušné instituce totiž musejí garantovat odpovědní lidé, v případě České televize a Českého rozhlasu jejich manažeři a redaktoři, nikoli to, že peníze na účet příslušné instituce připutují tak nebo onak. Selhání konkrétních lidí nijak nesouvisí s tím, zda svůj plat dostávají z téhle či jiné kasičky.

Myšlenka, že kupříkladu taková Daniela Drtinová je více nezávislá, když jí televizní účtárna posílá měsíční gáži z peněz pocházejících z televizních poplatků, než tatáž Daniela Drtinová, které tatáž televizní účtárna bude posílat měsíční gáži z peněz, které do televize doputovaly ze státního rozpočtu, je velmi legrační. Bude to stále stejná Daniela Drtinová.

Zda a v jaké výši peníze do televize a rozhlasu doplynou, garantuje v obou případech zákon. Otázka: Kdo určuje množství peněz, které do médií veřejné služby doputují prostřednictvím koncesionářských poplatků? Odpověď: Poslanci a senátoři, kteří výši televizního, resp. rozhlasového poplatku stanoví zákonem. Stejný zákon také určuje, zda veřejnoprávní média mohou jako další zdroj svého financování užívat reklamu.

Otázka: A kdo bude určovat množství peněz, které do médií veřejné služby doputují prostřednictvím státního rozpočtu? Odpověď: Poslanci a senátoři, ti samí jako v předchozím případě. Množství peněz, které do médií veřejné služby doplynou ze státního rozpočtu by také stanovil zákon, nejlépe jako mandatorní výdaj.

Ano, může se ozvat námitka, že politici podlehnou pokušení a přiškrtí přísun peněz ze státního rozpočtu. To samozřejmě úplně vyloučit nelze nikdy. Jenže stejně nelze vyloučit, že politici přiškrtí veřejnoprávní média drastickým snížením koncesionářských poplatků.

Takže, jaký je v tom rozdíl? Žádný. Koncesionářské poplatky žádnou nezávislost nezpůsobují ani nezaručují.

13. 3. 2010

Předchozí články k tématu:

Zrušme televizní a rozhlasové poplatky

Zrušení koncesionářských poplatků jako sociální opatření