Z českého politického živočichopisu známe z čeledi přebíhavých různé exempláře. Říká se jim rozličně – nejčastěji přeběhlíci či rebelové, někdy také konstruktivní poslanci, ale podstata je stejná. Za nějaký subjekt jsou zvoleni, nijak jim to však nebrání spřáhnout se s protivníky. Speciální označení si zaslouží poslankyně Olga Zubová, původně zvolená za Stranu zelených. Nejpřiléhavější je politická poběhlice.

Podobnost s poskytovatelkami tělesných rozkoší je samozřejmě pouze obrazná, řadu shodných momentů přesto nalezneme. Povětrné ženštiny mívají svého pasáka, Zubová má pro změnu svého impresária Soukupa. Sexuální pracovnice svá těla neposkytují pro zábavu, rovněž Zubová umí své služby zobchodovat.

Stejně jako zobchodovala volbu prezidenta (její pohádce o „nemoci“ může věřit jen hodně prostoduchý naivka), zaštítěna Soukupem zobchodovala i pád Topolánkovy vlády. Cenu jsme si mohli donedávna pouze domýšlet, avšak poté, co byla dosazena na páté místo kandidátky ČSSD v Praze, je i v této věci jasno. Obzvláště dobrý „džouk“ je to pro ty, kteří ještě nezapomněli, kterak Zubová běhala po parlamentu v zeleném tričku s nápisem „Nejsem Paroubkův hlas“.

Ve Straně zelených Zubovou někteří zovou Zubovová. Hezké to od nich není, ale není to ani od věci. Jestliže se manžel Zubové jmenuje Zubov (je „východoslovanského“ původu), měla by se jeho manželka skutečně jmenovat spíše Zubovová. To zakamuflované zkrácené příjmení jako by prozrazovalo, že Zubová něco skrývá. Že by to, že je vyslankyní ruských zájmů? Však také, co se týče radaru, Putin z ní musí mít radost.

Nebo tohle: Spolu s Petrem Hulinským vyzývá Olga Zubová Pražany „Volte Prahu“. Jak volit Prahu hlasem pro Zubovou, jež bydlí v Kutné Hoře, ovšem opravdu zůstává záhadou.

Peníze nesmrdí. Zubové nesmrdí Soukupovy miliony, Soukupovy miliony nesmrdí ani Paroubkovi. Soukupovi zas nesmrdí jiné miliony, které si prostřednictvím Zubové a Paroubka vyúčtuje jinde.

A tak se nyní politická poběhlice Olga Zubová na voliče zubí ze stovek (páně impresáriových Soukupových) billboardů. Tu ukazuje palcem nahoru (Kaplického knihovna), tu dolů (radar). V politické rovině je to ovšem stejné, jako kdyby v běžném životě morální rady rozdávaly ausgerechnet kurtizány.

17. 8. 2009