Kandidaturu Vladimíra Železného do Evropského parlamentu v roce 2004 jsem v knížce Válka o Novu popsal těmito slovy:

... je to zkušený stratég a opět všem předvedl, jak se dělá mediální kampaň. Usmyslel si totiž, že v červnu 2004 bude kandidovat do Evropského parlamentu. A pak už si novináře vodil jako mopslíky na krátkém vodítku. Oznámením, že znovu ovládl Novu, vzbudil opětovný zájem o svoji osobu. Potom už to jen dávkoval. „Železný hodlá kandidovat do Evropského parlamentu, vybírá si ze tří nabídek.“ Bum! První stránky novin. „Železný bude do EP kandidovat za hnutí Nezávislí.“ Bum! První stránky novin. „Železný slibuje další esa na kandidátce Nezávislých.“ Bum! První stránky novin. „Za Nezávislé bude kandidovat také Bobošíková.“ Bum! První stránky novin. Kdyby si kdokoli takovouhle kampaň chtěl zaplatit, musel by sáhnout hodně hluboko do prasátka. Železný to měl zadarmo.

Stejný rukopis můžeme sledovat i nyní. Železného „tým snů“ (tak to sám nazval) ročník 2009, ve kterém Bobošíkovou nahradil Tlustý, opět plní stránky novin. Už od pádu vlády, ve kterém právě Tlustý hrál jednu z hlavních rolí. Netřeba pochybovat, že celá akce je naplánována, koordinována a dávkována. O provázanosti s Hradem netřeba pochybovat, v on-line rozhovoru na tn.cz o ní sám Tlustý mluvil hned ten večer, co padla vláda. Možná mluvil až moc, takže prozradil, co neměl.

Ano, nejlepší kampaň je ta, co vůbec nic nestojí. Mopslíci jsou opět v akci. Nepochybně nás čeká další nekonečná telenovela ve stylu politické reality show. Scénář pro nejbližší dny: zlá ODS vylučuje chrabrého Tlusťocha.

2. 4. 2009