7. 9. 2005

Nedávno se v tisku objevila tato informace:

Útvar odhalování korupce a finanční kriminality Policie České republiky ukončil šetření bývalých členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v souvislosti s prohranou arbitráží se společností CME. Se souhlasem státního zástupce případ odložil. Trestní oznámení, které na ně bylo podáno, policie vyhodnotila jako neodůvodněné. Šetření prokázalo, že členové RRTV se nedopustili žádného porušení zákona. (Právo, 26. 8. 2005)

Tolik stručná faktografie. Je však třeba k tomu něco dopovědět. Policie bývalé radní nešetřila v souvislosti s výsledky práce vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Vždyť právě tahle komise členy rady rovněž očistila. Ve zprávě Křečkovy vyšetřovací komise se doslova píše, že "žádný ze skutků, nebo absence skutků ze strany mediální rady, nezpůsobil investici pana Laudera přímé či nepřímé škody.“ Důvodem, proč byli někdejší radní popotahováni policií, bylo trestní oznámení, jež přišlo odjinud. Na celé věci přitom není zajímavý samotný fakt podání trestního oznámení, i to se občas může stát, zaráží spíše kdy, kdo a proč ho podal.

Nejprve na téma „kdy“: Kdyby takové trestní oznámení přišlo těsně po prohrané stockholmské arbitráži, mělo by to jakousi logiku. Jenže ono se objevilo až  poté, co jsou na stole závěry parlamentní vyšetřovací komise. Každý se s nimi může seznámit (kupříkladu zde). A dodejme, že především členové vyšetřovací komise z řad vládních poslanců neměli ten nejmenší důvod bývalou – jimi odvolanou – Radu šetřit. Naopak.

Teď na téma „kdo“: Trestní oznámení na členy RRTV podal prostřednictvím jedné advokátní kanceláře „pravdoláskovní“ aktivista Martin Jan Stránský, vydavatel Přítomnosti a spoluzakladatel plácnutí do vody jménem Impuls 99.

Nakonec na téma „proč“: Od politického aktivisty je to politický akt.

A protože Martin Jan Stránský cítil potřebu učinit tento politický akt, trávili vyšetřovatel a předvolaní exčlenové rady čas výpověďmi na dané téma. Rozhodně znám příjemnější a užitečnější způsoby jak strávit den. Zvláště pro mimopražské by to také vyšlo levněji, neboť teprve ex post se člověk dozví, že jako vyšetřovaný na základě trestního oznámení nemá nárok na náhradu ušlé mzdy ani cestovného. Zajímavé! Zkrátka pan Stránský, iniciátor Impulsu 99, propagandista nepolitické politiky a přední aktivista zprofanované Pravdy a Lásky se umí druhým postarat o zábavu.

Všechno špatné je ovšem na něco dobré. Členové odvolané rady nyní mají už od druhé instituce (nejprve od parlamentní vyšetřovací komise, nyní od policie) černé na bílém potvrzení, že nejsou viníky prohrané desetimiliardové arbitráže. V soudních sporech, ve kterých ve věci svého nezákonného odvolání žalují předsedu vlády a Poslaneckou sněmovnu, se to bude hodit.

Co říci závěrem? Právem pana Stránského samozřejmě je podávat trestní oznámení, na koho chce. Mým právem zase je učinit toto veřejné oznámení: Martin Jan Stránský je hloupý exhibicionista, jenž si kriminalizací druhých honí své politické tričko.