Špinavá hra

31. 3. 2005

Během odpovědi na interpelaci poslankyně Kateřiny Dostálové (ODS) ve věci prohrané arbitráže se společností CME (24. 3. 2005) se ministr financí Bohuslav Sobotka dopustil několika pozoruhodných výroků, které si rozhodně zaslouží komentář.

Sobotka se suverenitou sobě vlastní přeslechl otázku, která směřovala k odpovědnosti jím řízeného ministerstva financí, a rozhovořil se o údajné vině jiných:

„... tato závěrečná zpráva se také zmiňuje o chování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, o jejím podílu. Tato zpráva se zmiňuje o chování mediální komise Poslanecké sněmovny, která byla vedena občanským demokratem, zejména v těch letech, kdy docházelo k pochybení. Je třeba si také uvědomit, že tato rada byla volena na základě nominací, které byly dávány Občanskou demokratickou stranou, protože v té době ještě byly politické nominace a členy rady nenominovala občanská sdružení.“

Pan ministr popletl hned několik věcí. Způsob nominování do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) je stále stejný, dnes jako v minulosti. Nominují politické strany. Sobotka si to zjevně plete s nominacemi do Rady České televize, kde navrhují společenské organizace. Zcela absurdní je rovněž jeho tvrzení, že rada byla volena pouze na základě nominací ODS. Členy rady nominovaly všechny parlamentní strany a až do nástupu Špidlovy vlády byla ctěna zásada poměrného zastoupení (viz materiál Špidlův rok dlouhých nožů). Navíc – členové RRTV navržení občanskými demokraty nikdy v radě neměli většinu, v inkriminovaném období šlo o čtyři (!!!) lidi ze třinácti. Stejně absurdní je Sobotkův „argument“, že mediální komise Poslanecké sněmovny byla vedena občanským demokratem. No a co? Každému orgánu sněmovny předsedá zástupce nějaké strany. Dnes je předsedou mediální komise pro změnu lidovec. Nebo si snad ministr financí myslí, že předseda komise rozhoduje sám? 

Sobotka dále uvádí: „... toto zavinění nebylo na Ministerstvu financí, ale bylo na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, neboť tím regulátorem, který rozhodoval o právech a povinnostech investora, byla právě Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.“

I to je naprostý nesmysl. O právech a povinnostech investora přece nerozhoduje žádný regulační orgán, nýbrž určuje je právní řád České republiky. „Vina“ RRTV – a to je na nálezu stockholmských arbitrů nejabsurdnější – spočívá v tom, že vyžadovala dodržování těchto zákonů. Opravdu, nepřehlédli jste se. Stockholmští arbitři Kühn a Schwebel skutečně kladou České republice za vinu nikoli to, že Rada pro vysílání nedodržovala české zákony, nýbrž to, že je dodržovala.

Sobotkova demagogie však jde ještě dál. Ač byl interpelován v souvislosti se závěry sněmovní vyšetřovací komise, opírá svoje tvrzení o arbitrážní žalobu:

„Pokud si přečtete arbitrážní žalobu, která byla podána na Českou republiku v této věci, tam je stížnost na chování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. O chování Ministerstva financí tam není ani zmínka. Čili je zcela zřetelné, že příčinou této arbitráže byl postup Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.“

Svatá prostoto! Aby také v arbitrážním žalobě nebyla zmiňována Rada pro vysílání, když celá arbitráž byla ze strany CME vystavěna právě na konstrukci údajného spolčení rady s Vladimírem Železným. Problém je v tom – a to je to, co Sobotka jaksi nebere na vědomí –, že vyšetřování poslanců tohle obvinění nepotvrdilo. Závěrečná zpráva vyšetřovací komise naopak konstatuje, že „žádný ze skutků, nebo absence skutků ze strany Mediální Rady, nezpůsobil investici pana Laudera přímé či nepřímé škody.“

Suma sumárum: Odpovědnosti ministerstva financí se Sobotka nakonec ve své odpovědi úspěšně vyhnul, právě tak jako konkrétní informaci, zda již nechal zpracovat nezávislý audit, jenž má chyby ministerských úředníků, kteří dokázali prohrát neprohratelnou arbitráž, vyhodnotit, jak mu doporučuje zpráva vyšetřovací komise schválená sněmovnou 16. 2. 2005.

Na neudržitelnost takového postoje a jeho zjevný rozpor s realitou ho však asi někdo musel upozornit. V odpovědích na interpelace Aleny Páralové a Ivana Langera (oba ODS) o týden později (31. 3. 2005) už byl Sobotka daleko smířlivější a frekvence vyložených nesmyslů a demagogie v jeho řeči je přece jenom o něco nižší.

Aktualizováno ( Úterý, 30 Červen 2009 12:59 )