14. 12. 2004

(Psáno pro MF Dnes)

Jsou to vlastně dvě různé věci. Obyčejným lidem ale stejně nikdo nevymluví, že si je nemají spojovat. Jedna věc je 10 miliard za prohranou arbitráž, druhá návrat CME do Novy.

Arbitráže byly dvě. Ve stejné věci, se stejnými svědky, se stejnými důkazy. Londýnská řekla, že Česká republika Ronaldu Lauderovi žádnou škodu nezpůsobila. Stockholmská naopak, že ano, a Lauderově firmě CME přiřkla více než 10 miliard. Z prosté logiky vyplývá, že obojí naráz platit nemůže. Někde se museli zmýlit.

V Česku to pak politici vzali hezky po kocourkovsku. Napřed „popravili“ Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a pak teprve zřídili vyšetřovací komisi. Výsledek? Všechno nasvědčuje tomu, že se „zmýlili“ ve Stockholmu. Žádné „neochránění investice“ se totiž nekonalo. Arbitři prý rozhodli s úmyslem poškodit Českou republiku. Motivaci si můžeme jenom domýšlet. Domácí stopy nevedou na Radu pro vysílání, nýbrž na Ministerstvo financí, které (slovy předsedy vyšetřovací komise Křečka) „arbitráž hrubě podcenilo“. Klíčovým důkazem proti České republice byl podvržený a zfalšovaný dokument. Ale kdyby jen to. Do arbitráže ho vnesli sami právní zástupci ČR z advokátní kanceláře Clifford Chance. To se opravdu hned tak nevidí.

Jak se něco takového může stát? Namísto toho, aby se obchodní spor dvou soukromých firem odehrál jako obchodní spor dvou soukromých firem, přeměnil se v tragikomickou politickou hru, ve které černý Petr zůstal v rukou hloupoučkého státu. Socialistická vládní garnitura chtěla probíhající mediální války využít ke svým politickým cílům. Zúčtovat se Železným, odstranit nepohodlnou (a jí neovládanou) Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, navolit si ke svému obrazu Radu novou – zkrátka posílit svůj mediální vliv – a nádavkem diskreditovat politické protivníky. Vždyť ten Klaus přeci „kamarádil“ se Železným! Nějak se jí to však vymklo z rukou. Cena? Bratru 10 miliard korun. Ovšem nikoli ze svého, nýbrž z kapes daňových poplatníků. No, nekupte to!

A současný návrat CME do Novy? To už je vlastně jiná story. Pro Laudera prestižní záležitost, pro finančníky z PPF obchod z říše snů. Skoro to vypadá, že se nic nezměnilo. CME byla v Nově v době předarbitrážní, bude tam i v době poarbitrážní. Pouze vyjevení daňoví poplatníci arbitrážního protektorátu si kladou neodbytnou otázku, proč to museli zaplatit právě oni.

Co k tomu dodat? Snad jenom televizní program na příště: Diag Human, Nomura, Petrcíle...