7. 5. 2004

Dnešní noviny informují o postupu Fondu národního majetku po prohrané arbitráži s firmou Petrcíle. Kupříkladu Právo píše toto: „Fond národního majetku (FNM) podal u Městského soudu v Praze žalobu na neplatnost verdiktu rozhodčího soudu, podle kterého neoprávněně vypověděl smlouvu s firmou Petrcíle. Zároveň požádal o odklad vykonatelnosti rozhodnutí, které FNM nařizovalo zaplatit firmě 2,05 miliardy korun. Včera to řekla mluvčí FNM Petra Krainová.“

Tato horečná aktivita přímo nabízí srovnání s loňským postupem státu po prohrané arbitráži se společností CME. Ministr financí Sobotka honem honem spěchal vyplatit 10 miliard na Lauderovy účty. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání byla odvolána ještě dříve, než byla jakákoli odpovědnost vůbec prošetřena, a dokonce dříve než proběhl soud, kterým Česká republika napadla nikoli samotné rozhodnutí arbitráže, ale její proceduru.

Renomovaní právníci, kupříkladu ředitel Ústavu státu a práva Akademie věd a děkan Právnické fakulty Plzeňské univerzity Vladimír Balaš, tehdy upozorňovali, že stát zdaleka nevyčerpal všechny možnosti zvrácení problematického arbitrážního výroku. Však také Balaš od vládní koalice posléze dostal, co si „zasloužil“. Jeho nominaci na ústavního soudce Senát šmahem zamítl. Takovéhle řeči přece nelze tolerovat. Že, soudruzi? A nikdy jinak!