Špinavá hra

29. 4. 2004

Stalo se tak s pětiletým zpožděním, ale přece. Jan Mládek, bývalý náměstek ministra financí Mertlíka a nyní poslanec ČSSD, pronikl na titulní stránku novin, dokonce přímo do hlavního článku. Středeční Lidové noviny (Policie šetří pokus o smír s Lauderem, 28. 4. 2004) informují o Mládkově poněkud nestandardní schůzce s prezidentem CME Fredem Klinkhammerem a šéfy IPB, která v té době byla majitelem TV Prima. Lidové noviny píší:

„Policie nyní případ znovu otevřela na základě materiálu, který je údajně zápisem z jednání o prodeji FTV Premiéra mezi zástupci vlastníka, tedy IPB, a prezidentem CME Frederikem Klinkhammerem. Tehdejší ministerský náměstek Mládek, který měl být na jednání pouze jako pozorovatel, se podle materiálu pokusil za stát domluvit velmi nezvyklý obchod. Navrhl údajně IPB, aby prodala televizi firmě CME, kterou vlastní Američan Ronald Lauder. Rozdíl mezi cenou, kterou nabízela CME, a tou, za kterou chtěla televizi prodat IPB, by uhradil stát.“

LN přinesly k tomuto tématu také krátký rozhovor. Jan Mládek v něm říká: „Ano. Vzpomínám si na toto jednání. Byla to velmi veselá historka, kterou jsem zažil. Pánové Klacek a Procházka (tehdejší generální ředitel a první náměstek IPB - pozn. red.) předstírali, že prodávají televizi, a pánové Klinkhammer a Vávra (prezident CME a ředitel někdejší servisní organizace TV Nova ČNTS - pozn. red.) předstírali, že ji kupují. Společně chtěli oblafnout stát a kasírovat. Nic z toho nebylo.“

Nevím, nevím, jestli je to tak zábavné. Pan Mládek nyní samozřejmě všechno bagatelizuje, nicméně jeho postup cosi naznačuje o způsobu uvažování zástupců státu. Otázka je, kdo, koho a ve spolupráci s kým chtěl vlastně oblafnout. A neoblafnul? Astronomických a absurdních 10 miliard přece nakonec někdo zkasíroval. Další otázka proto zní: Stalo se tak podle práva, nebo tomu někdo napomohl? Mládkovo jméno zaznívá v souvislosti s prohranou arbitráží i v jiných souvislostech. Hovoří se o jeho schůzkách s Ronaldem Lauderem i o jeho úloze při výběru právní kanceláře, která zastupovala Českou republiku. Výběr se skutečně „povedl“. V historii právních sporů je vskutku unikátní, aby klíčový důkaz proti svému klientovi předložil jeho vlastní právní zástupce. Zvláště když je to podvržený a zfalšovaný dokument.

Každopádně je velmi zajímavé, že s pětiletým zpožděním se najednou vynořují stejná jména jako v kauze IPB – Mertlík a Mládek. Skoro to vypadá, že kam tahle dvojice šlápla, lítaly ve vzduchu miliardy.

Perlička nakonec. Poslanec Jan Mládek byl jedním z poslanců, kteří hlasovali pro odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Té rady, která byla odvolána v souvislosti s prohranou arbitráží, ačkoli do sporu o Novu vůbec nemohla vstoupit, protože k tomu neměla kompetence. O tyto kompetence ji připravila novela zákona o vysílání, jejíž spoluautorkou byla poslankyně Hana Marvanová. Rovněž Marvanová hlasovala pro odvolání. Není nad to, když v parlamentu zasedají charakterní lidé.

Povzbudivé je rovněž zjištění, že čeští hlídací psi demokracie zavětřili stopu. Už po pěti letech! Už po pěti letech!

Aktualizováno ( Úterý, 30 Červen 2009 10:59 )