Plnou ParouBack

 

Levá, kupředu ni krok!

60 politických komentářů ostrých jako břitva

Ilustrace aTeo.cz

Předmluva Ivan Langer

Vydalo CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie, Praha 2006
 

Vyprodáno

Příslušnou kapitolu otevřete kliknutím na její titulek v obsahu.  

Obsah

00 Předmluva
01 Šest let vlády ČSSD, šest let podvodů
02 Škromach bez soudnosti i fyzické kondice
03 Jak se stát eurokomisařem
04 Dobrý den, deníčku!
05 Zbabělý populista Gross aneb Není louka jako televize
06 D 47: Vyšetřování skončilo, zapomeňte!
07 Gott a Vondráčková pro policejní stát
08 Grosstapák Grossašenko z Grossourkova
09 Akce „čisté ruce“ ve finále
10 Grossův byt, Křečkova zpráva a Parkinsonovy zákony
11 Gross: Hurá na dovolenou!
12 Dostál káže vodu a pije víno
13 GroSSD
14 ČSSD na cestě do minulosti
15 Grossova ulička hanby
16 We Are the Champions
17 Michal Kraus jako zaříkávač mrtvých koz
18 Paroubek vyzývá Klause k protiústavnímu jednání
19 Euroústava, kampaň, peníze – jak se to rýmuje
20 Paroubkův tragický omyl
21 Lid a jeho političtí miláčci
22 Jak ze sebe udělat dokonalého šaška
23 Plnou ParouBack!
24 Peripetie populismu premiéra Paroubka
25 Trocha matematiky aneb Umí Paroubek počítat?
26 Gross přikryl Přibyla, Paroubkovi přibyl Přikryl
27 Není úplatek jako úplatek
28 Gross jako Al Capone, Paroubek jako Viktor Čistič
29 Ochotník Paroubek v mediálním věku
30 Děkujeme, paní Štěpová!
31 Digitální Kocourkov
32 Telička za dveřmi, další na řadě Vladko
33 Paroubkova Prima televize
34 Paroubkova degradace politiky
35 Poměrné zastoupení: ČSSD mezi slovy a činy
36 Paroubek lhal, Prima také
37 David Rath – první náměstek baráku v Paroubkově
38 Pravdy a lži grafomana Paroubka
39 Nový člen gangu – Pan Medvěd
40 Poslanec Mládek na titulní straně
41 Krampol šlape s Paroubkem
42 Přejme socialistům géblsíka Ratha
43 Právo: Jak manipulovat veřejnost
44 Paroubkova mediální bilance
45 Tošenovského lekce z úměrnosti a efektivity
46 Pět let od televizní vzpoury aneb Kdy Česká televize opraví archivy?
47 O morální integritě afrického turisty Krause
48 Jiří „Pal-Nepal“ Paroubek v akci
49 V ČSSD vládne strach
50 Novela církevního zákona je dobrá, respektive špatná
51 Jiří Vyvadil – další Paroubkův talent
52 Paroubek, Rath a média
53 Přítel k příteli se nezná
54 Paroubkovi šibalové
55 Uzel z kola ven aneb Kdo lže, ten krade
56 Moje prababička, Zápotocký a socani
57 Šibal Paroubek humoristou
58 Neuvěřitelné odhalení izraelské tajné služby
59 ČSSD: Půjčky na bydlení pro mladé
60 Milý Ježíšku!

Plnou ParouBack

Zachovejte paniku, tahle zpráva je dobrá, pokud ovšem není špatná: v případě, že nebude pršet, bude hezky. Asi tahle konzistentně působí politika ČSSD. Víkend nabídl další příklad.

Není to tak dávno, co poslanci ČSSD spolu s komunisty s velkým humbukem prohlasovali novelu církevního zákona. Byl kolem toho docela rozruch. Na jedné straně představitelé církví, především té katolické, hodně nahlas protestovali a lidovci dokonce podali ústavní stížnost. Na straně druhé si tehdejší ministr kultury Pavel Dostál, ministr za ČSSD, zákon velmi pochvaloval a pokládal ho za jeden ze svých největších úspěchů v ministerské funkci.

Pak Dostál zemřel a nahradil ho Vítězslav Jandák. Od schválení novely církevního zákona uplynulo jen pár měsíců a od ministra kultury, ministra za ČSSD, jsme v nedělním poledním debatním pořadu České televize mohli pro změnu slyšet toto: novela církevního zákona je špatná, zákon je třeba změnit, s církvemi je nutné vést dialog atd.

Není účelem této poznámky soudit, na straně kterého z ministrů kultury za ČSSD je pravda, koneckonců každý z nich má (měl) právo na svůj osobní názor. Zaráží jiná věc. Ministr není soukromá osoba, reprezentuje politickou stranu, která jej nominovala, a je vázán jejím politickým programem. Tento program svým hlasováním vytvářejí i poslanci za danou stranu. Co si máme o politice této strany a konzistentnosti jejích názorů myslet, když v rozmezí několika týdnů provádí takovéhle názorové veletoče?

Pokud je to tak, jak říká Jandák, jak je možné, že poslanci ČSSD nedávno hromadně podpořili názor zcela opačný? A obráceně, měl-li pravdu Dostál, což sociálně demokratičtí poslanci stvrdili svým hlasováním, nepřipadají si dotyční zákonodárci jako páté kolo u vozu, když jako oficiální stranický, respektive ministerský názor nyní zaznívá pravý opak? Možná je to ale ještě jinak: dotyčným nevadí být pátým kolem u vozu, hlavně že se vezou.

6. 2. 2006

Aktualizováno ( Čtvrtek, 09 Červenec 2009 08:29 )

 
Plnou ParouBack

Pokud kdokoli v posledních dnech u televizní obrazovky nevěřícně zíral na Jiřího Vyvadila – a že bylo proč – a říkal si, tohohle chlápka jsem přece už někdy viděl, nemýlí se. Vyvadil, toho času náměstek ministra spravedlnosti, dosazený do funkce Českou stranou sociálně demokratickou, není v politice žádným nováčkem. Naopak, tahle tragikomická postavička již za sebou stihla vyrýt nesmazatelnou stopu.

Vyvadil především proslul jako hrobař Československé strany socialistické (ČSS). Kvas sametové revoluce záhy vynesl tehdy ještě mladého a nadějného právníka do čela této národněfrontovní strany. Problematická kolaborantská minulost socialistů byla v ten čas zapomenuta a odpuštěna a strana měla díky Svobodnému slovu, legendárnímu melantrišskému balkonu a svým postojům za sametové revoluce poměrně vysoký kredit. Dokázat ho během několika měsíců prohospodařit, jako se to podařilo Jiřímu Vyvadilovi, vyžaduje opravdu nevšední politický talent.

Socialistická strana se brzy přeměnila spíše na realitní kancelář kšeftující se svým nemalým nemovitým majetkem, na čemž ovšem na rozdíl od všech těch šizuňků, kteří se v jejím vedení vystřídali, prodělala kalhoty, a odebrala se do zaslouženého propadliště dějin. Právě z ČSS se Vyvadil dobře zná s Jiřím Paroubkem, jehož politická kariéra také začala již za normalizace, nikoli však u komunistů, jak by se podle Paroubkových papalášských manýr mohl kdekdo domnívat, nýbrž právě u socialistů. A stejně jako Paroubek i Vyvadil záhy pragmaticky vyměnil proděravělý socialistický kabát za svrchníček sociálnědemokratický a promiskuitně přebíhal mezi Sněmovnou, Senátem a dalšími paláci, jakož i mezi mocí výkonnou, zákonodárnou a soudní. Naposledy zakotvil jakou soudce u Nejvyššího správního soudu. Ani to mu však nebránilo, aby talár na čas odložil do zastavárny a jako náměstek z Paroubkovy vůle přeskočil pro změnu na Ministerstvo spravedlnosti.

Ale přenesme se k aktuální kauze. Jsou pouze dvě možnosti. Buď je Tomáš Pitr normální podnikatel, a pak ať se s ním schází třeba i náměstek ministra spravedlnosti. V tom případě je ale nepřípustné, že o něm premiér mluví, tak jak mluví. Nebo je to zločinec, ohrožující náš ústavní pořádek, jak tvrdí Paroubek, a pak je naprosto šílené, že s ním Vyvadil – ministerský náměstek, respektive soudce Nejvyššího správního soudu – pokoutně vyjednává, a ještě k tomu z pověření téhož předsedy vlády.

Ještě šílenější je ovšem Vyvadilova reakce na vyjádření svého resortního šéfa Pavla Němce, kterému se pochybná mise jeho podřízeného právem nelíbí. V duchu hesla, že nejlepší obrana je útok, se Vyvadil dopouští na adresu svého ministra nehorázných a vrcholně neloajálních výroků. V normální zemi by ovšem následovala ještě jedna věta, ve které by dotyčný oznámil vlastní rezignaci. Přece pokud svá slova myslí opravdu vážně, pod takovým šéfem nemůže sloužit. Ne tak Vyvadil. S Paroubkem za zády kašle na elementární etiketu. Korunu všemu nasazuje rádoby blahosklonný premiér, který o vysokých ústavních činitelích hovoří jako o hoších: že prý si to hoši mají vyříkat. Dokonalý obraz bídy a utrpení.

Pokud by právě Vyvadil měl být předobrazem, jak by mohla vypadat vláda Paroubkových talentů, je to další pádný důvod, proč tuhle garnituru nestoudníků v červnu bez milosti hnát svinským krokem.

24. 2. 2006

 
Plnou ParouBack

Na začátku to od Jiřího Paroubka nebyl až tak nelogický kalkul. David Rath – v té době prezident lékařské komory – ho přesvědčil, že bez podpory zdravotnického stavu nelze vyhrát volby a že mu takovou podporu pro ČSSD zajistí. Jistě mu také předestřel, jak odpovědnost za neduhy našeho zdravotnictví umně přesune na ODS a její údajné propojení s VZP. A Paroubek na Rathovu známou výřečnost a demagogii vsadil. Dál to známe. David Rath se stal ministrem zdravotnictví, uvalil nucenou správu na VZP, zlikvidoval Jiřinu Musílkovou a hlavně, kudy chodí, tudy křičí, že za všechno může ODS.

Paroubek jistě kalkuloval i s tím, že média Rathovu dovednost zmultiplikují. Pro média je totiž člověk Rathova typu pravým požehnáním. Nejsou a priori pro něho či proti němu, stačí jim, že se NĚCO děje. Chtějí akci, pohyb, konflikt. To se dobře prodává. Potud by z Paroubkova pohledu mohlo být všechno v pořádku.

Chybička se ovšem občas vloudí. A tak se také stalo, že vedlejším produktem Rathova několikaměsíčního ministrování nejsou zdravotníci sjednocení k podpoře sociální demokracie, nýbrž naštvaný, uražený a zneuctěný zdravotnický stav stojící proti ministrovi, a tím pádem i proti Paroubkovi a ČSSD.

A opět jsou tu ta zpropadená média. Paroubek a spol. sice křičí, že jsou proti nim, ale není to pravda. Médiím opět stačí jen to, že se NĚCO děje. A opět to jen ukazují svým zvětšovacím sklem. Do toho Rath kupí další a další chyby. Kupříkladu když jako malý kluk uteče z rozhovoru s kotelnicí Jílkovou. Může se někdo divit, že se na tom média popasou?

Zajímavé bude jistě i rozuzlení paroubkovsko-rathovského příběhu. Ani tohle si média nenechají ujít. Zvláště když prakticky všechna řešení jsou pro předsedu vlády špatná. Když Paroubek Ratha odvolá, přizná, že se dopustil fatální chyby. A lze očekávat, že mu někdo připomene i jeho další monarchistická rozhodnutí. Třeba to, jímž do Nostického paláce posadil Jandáka. Když naopak Ratha až do voleb podrží, bude odpor zdravotnické veřejnosti proti nemilovanému minstrovi pokračovat a s ním i destrukce sociálně demokratických preferencí.

Sečteno, podtrženo: i Paroubek už dnes jistě ví, že Rath je jeho největší chyba. Vědí to rovněž uvnitř sociální demokracie. Zatím všichni loajálně mlčí. Dokonce i Pražáci, kterým Paroubek Ratha vnutil jako volebního lídra. Brblají jen v přítmí kuloárů. Ale i to jednoho dne skončí. Vědí to samozřejmě také média. A opět už se těší do akce, neboť se NĚCO bude dít..

Mají se proto politici médií bát? Ano i ne. Ti, kteří hrají fér, mohou být v klidu. Ti, kteří vymýšlejí podrazy typu, že odpovědnost za stav resortu, který byl osm let pod jejich správou, svalí na svého politického protivníka, musejí počítat s jistým rizikem. Snadno se totiž může stát, že se jim režie vymkne z rukou a scénář začne psát sám život. A média budou u toho. Protože se NĚCO děje.

13. 3. 2006

 
Plnou ParouBack

Sociální demokraté se již dávno neoslovují soudruhu, nýbrž příteli. Když se však někdo z nich ocitne v nesnázích, přítel k příteli se najednou nezná. Naposledy když policie kvůli podezření z korupce pozatýkala několik sociálních demokratů na ministerstvu dopravy. Dokonce i Miloš Zeman v Otázkách Václava Moravce tvrdil, že zatčeného Josefa Lázničku, tajemníka Státního fondu dopravní infrastruktury, vlastně skoro nezná. Zlí jazykové ovšem tvrdí, že právě Láznička, jenž pochází z Velkého Meziříčí na Vysočině, Zemana coby jeho neformální řidič nejednou vozil svým vlastním autem.

Vysočina a speciálně Velké Meziříčí je vůbec zajímavou sociálně demokratickou líhní. Kromě zatčeného Lázničky odsud pochází kupříkladu také Zdeněk Doležel, někdejší tajemník předsedů vlády Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka, nechvalně známý z kauzy „pět v českých na stole“. Doležel musel svého času Velké Meziříčí opustit, když se přišlo na to, že si coby šéf místního kulturního centra z pokladny „vypůjčil“ peníze na auto. V rámci kádrové politiky sociální demokracie se to ovšem zároveň ukázalo být dobrým profesním předpokladem pro Doleželovo angažmá na ministerstvu vnitra. A jako nejbližší spolupracovník posléze Doležel následoval Grosse také do Strakovy akademie, kde se stal šéfem kabinetu předsedy vlády. Po Grossově pádu ho pak zdědil Jiří Paroubek.

Zemanovec Láznička a grossovec Doležel se ovšem nikdy neměli rádi. Ve Velkém Meziříčí kvůli nim dokonce měli raritu ve formě dvou sociálně demokratických kandidátek. Lázničku nyní jeho „přátelé“ exemplárně vyloučili. To v případě Deležela, jenž se omočil v těsné blízkosti samotného Paroubka, přátelé růže tak přísní nebyli. Korupčník, jehož žádost o pětimilionový úplatek vidělo několik milionů diváků na vlastní oči, asi tolik nevadí.

Stejně rychle jako Láznička ze strany letěl také do případu zapletený lobbista František Vybíral. Jeho mateřská organizace v Bukovanech na Olomoucku se s ním nijak nemazlila. Stačilo, že Jiří Paroubek na adresu pozatýkaných zahřímal, že tito lidé ve straně skončili.

Se zatčenou Ludmilou Schwarzovou, vedoucí sekretariátu náměstka ministra dopravy Petra Pospíchala a krajskou předsedkyní Sociálně demokratických žen na Vysočině, bude zřejmě těžší pořízení. Její mateřská organizace ve Vatíně, kde sama byla předsedkyní, se raději sama rozpustila. Schwarzová je navíc členkou Ústředního výkonného výboru ČSSD, takže jako sekerníci budou muset zafungovat jiní přátelé.

Říká se, že v nouzi poznáš přítele. V sociální demokracii, kde se navíc slůvkem přítel, přítelkyně navzájem oslovují, to ovšem neplatí. Že by se dotyční mohli nějak obhájit, že by jim byla dána možnost, aby dobrovolně odešli sami, nebo že by se třeba počkalo, jak vyšetřování dopadne, to nepřipadá v úvahu. Capo di tutti capi Paroubek zavelel „ven“, pročež přítel přítele již nezná. Tak to mezi přáteli přátel chodí.

20. 3. 2006

 
Plnou ParouBack

S Paroubkovými šibaly – takhle eufemisticky nazývá korupčníky z řad ČSSD sám předseda vlády – se v posledních dnech nějak roztrhl pytel.

V souvislosti s kauzou biolíh policie pozatýkala skupinu sociálních demokratů z Ministerstva dopravy. Ludmila Schwarzová, vedoucí sekretariátu náměstka ministra dopravy Petra Pospíchala, je předsedkyní místní organizace ČSSD ve Vatíně, předsedkyní Sociálně demokratických žen na Vysočině a členkou Ústředního výkonného výboru ČSSD. Pakovat se z ministerstva nakonec musel i náměstek Petr Pospíchal, místopředseda OVV ČSSD v Jihlavě.

Další rány dopadly na ČSSD ve čtvrtek.

Byl zatčen Jan Hamáček, donedávna tajemník ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha, předseda okresní stranické organizace ČSSD v Hodoníně, místopředseda krajského výboru ČSSD Jihomoravského kraje a člen Ústředního výkonného výboru ČSSD. Policie ho viní z korupce. Zdeněk Škromach, volební lídr ČSSD ve Zlínském kraji, s tím samozřejmě opravdu, ale opravdu nemá vůbec nic společného.

Z korupce policie rovněž obvinila Evu Klimovičovou, donedávna poradkyni a dlouholetou spolupracovnici ministra zdravotnictví Davida Ratha. Jako vydavatelka časopisu České lékařské komory Tempus Medicorum prý od farmaceutické firmy Pfizer požadovala úplatek ve výši tří milionů korun za zprostředkování jednání s tehdejším prezidentem ČLK Davidem Rathem. Také David Rath, volební lídr ČSSD v Praze, s tím ovšem samozřejmě opravdu, ale opravdu nemá vůbec nic společného.

To někdejší náměstek ministra financí a poslanec za ČSSD, toho času ministr zemědělství Jan Mládek je jinší kabrňák. Za 30 milionů si na Žižkově pořídil dům, který vlastně vůbec není jeho. Vida, jaký to šikovný šibal. Skutečnost, že Mládek sehrál významnou roli v prohraných arbitrážích se CME a Nomurou, s tím samozřejmě opravdu, ale opravdu také nemá vůbec nic společného.

Ne že by se nějaký ten šibal občas nevyskytoval i v jiných politických stranách, ale co je moc, to je moc. Skoro jednoho napadá, že když ČSSD prohraje volby, bude to pravým požehnáním nejen pro tuto zemi, ale i pro samotné sociální demokraty. Pár let si odpočinou na střídačce, vylížou si rány a než se budou znovu vážně ucházet o právo vést tuto zemi, udělají si nejdříve pořádek ve vlastních řadách.

24. 3. 2006

 
<< Začátek < Předchozí 11 12 13 Další > Konec >>

Strana 11 z 13
Unisono...
rocker...
výběr z foto...
phoca_thumb_s_26-2008-New-York-Wall-street.JPG phoca_thumb_s_20-1999-Pariz-na-Eifelovce.jpg 28-2009-Berlin-Berlinska-zed.JPG phoca_thumb_m_27-2006-Italie-Benatky.JPG phoca_thumb_s_17-2005-Nemecko-Hamburk.jpg phoca_thumb_m_09-1981-promoce.jpg phoca_thumb_s_13-2005-New-York-Ground-Zero.JPG phoca_thumb_m_15-2004-s-Jefimem-Fistejnem-krest-knihy-Valka-o-Novu.jpg phoca_thumb_m_32-2009-Berlin-Glienickebruecke-tady-menili-zajatce.JPG 16-1996-Svycarsko-Matterhorn.jpg phoca_thumb_m_24-2005-Ryn.jpg phoca_thumb_m_02-1962.jpg 17-2007-Alice-s-Mirkem-Ouzkym-Strasburk.jpg phoca_thumb_s_21-2005-Ryn-Alpy.jpg phoca_thumb_l_11-1983-Natural.jpg phoca_thumb_s_07-1976-Spektrum.jpg phoca_thumb_s_07-1977-foto-na-tablo.jpg phoca_thumb_l_23-2009-u-Novotnych-ve-Zline.jpg phoca_thumb_m_18-1999-mama-a-Filip.jpg phoca_thumb_m_37-2007-Orlicke-hory.jpg